Francouzská vláda po týdnech sporů padla. Macron musí hledat nového premiéra
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní bude hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Vyslovení nedůvěry se očekávalo vzhledem k postojům opoziční krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) a několika levicových opozičních stran, které mají dohromady v dolní komoře většinu. Při spojení těchto dvou bloků nakonec proti vládě hlasovalo 331 poslanců z celkových 574, uvedla agentura Reuters. Francie takovýto konec vlády zažívá poprvé od roku 1962.
„S tímto usnesením o nedůvěře… bude všechno závažnější a složitější,“ varoval těsně před hlasováním končící premiér Barnier, který v proslovu hájil své rozpočtové plány. Uvedl, že jeho návrh rozpočtu na příští rok neobsahoval téměř nic jiného než bolestivá opatření, ovšem takovýto postup si podle něj žádá stav státních financí. „Tato skutečnost nezmizí mávnutím kouzelného proutku v podobě usnesení o nedůvěře,“ řekl.
Francie patří k nejzadluženějším zemím Evropské unie a Barnier ve snaze zkrotit růst státního dluhu navrhoval výdajové škrty i navyšování daní. Jeho vláda, úřadující od září, ovšem neměla v Národním shromáždění stabilní většinu a jednala o finální podobě návrhu s RN. Na žádný požadavek strany Marine Le Pen nepřistoupila a nakonec se rozhodla návrh sociální části rozpočtu přijmout bez souhlasu poslanců, čímž vyvolala hlasování o důvěře.
Poslanci svým rozhodnutím odmítli příslušný rozpočtový návrh a premiér Barnier nyní musí podat demisi. Premiérem byl jmenován 5. září, jeho působení tak podle médií zřejmě bude nejkratší ze všech předsedů vlád od začátku páté francouzské republiky v roce 1958. Je pravděpodobné, že Barnier bude nějakou dobu úřadovat v demisi, než prezident Macron jmenuje nového premiéra.
Hlava státu se ve středu vrátila do Paříže z návštěvy Saúdské Arábie a ihned se k vývoji nevyjádřila. Podle francouzských médií chystá projev na čtvrteční večer. Podle zdrojů Reuters měl Macron už před středečním hlasováním seznam potenciálních Barnierových nástupců a hodlá nového premiéra jmenovat rychle.
Jakýkoli nový premiér ovšem bude při prosazování návrhů v parlamentu čelit stejným výzvám jako Barnier. Dolní komora je rozdělená mezi tři velké frakce, konkrétně levicový blok, krajní pravici a centristické strany vedené stoupenci Macrona, přičemž ani jedna nemá sama většinu. Nové parlamentní volby se přitom mohou konat nejdříve v létě příštího roku, tedy nejméně rok po loňských předčasných volbách vyhlášených Macronem.
Podle části levicové opozice by bylo řešením patové situace odstoupení prezidenta, jehož mandát končí až v polovině roku 2027. Marine Le Pen ve středu večer uvedla, že „nepožaduje demisi Emmanuela Macrona“, ovšem označila jej za „hlavního viníka aktuální situace“.
„Tlak na prezidenta republiky bude sílit,“ řekla Macronova rivalka ve vysílání televize TF1. Také uvedla, že bude s příští vládou jednat o novém rozpočtovém plánu.
Francii podle deníku Le Monde teoreticky hrozí ochromení státu podobné americkému „shutdownu“, když zákonodárci do konce roku nezakročí. Předejít tomuto scénáři mohou mimo jiné krizovým návrhem, který by do nového roku prodloužil platnost letošních daňových a výdajových pravidel. Někteří opoziční lídři ve středu uváděli, že očekávají takovýto vývoj, a vyjadřovali názor, že vládní tábor situaci prezentuje příliš dramaticky.