Jak zachránit firmu? V insolvenci končí i podniky, které by nemusely, míní odborníci

Každý rok skončí v insolvenci stovky firem, řada z nich by se přitom mohla zachránit, kdyby finanční problémy řešily včas a správně.

„V Česku se s ekonomickými obtížemi ve firmě stále pojí velké stigma, kvůli kterému podnikatelé často potíže tají, odsouvají a řeší až v době, kdy je příliš pozdě,“ říká Michal Kuděj, zakládající partner společnosti Tarpan Partners a odborný asistent na katedře strategie Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

„Řešit problémy včas je pro přežití zásadní,“ dodává. Právě k tomu má tuzemským podnikatelům dopomoci také nový nástroj v podobě preventivní restrukturalizace.

Preventivní restrukturalizaci mohou čeští podnikatelé využít od loňského září. Má jim dát novou možnost reagovat na finanční problémy ještě před bodem zlomu, za kterým už zbývá jen insolvence. Nový zákon se tak vztahuje k situaci, kdy se sice firma ocitne ve finančních problémech, stále má však možnost krizovou situaci řešit, neboť ještě není v úpadku.

„Na rozdíl od insolvence je preventivní restrukturalizace neveřejná, zpravidla se nezapisuje do veřejného rejstříku, a problém je tak snazší vyřešit bez toho, aby podnik ztratil důvěru zákazníků či obchodních partnerů,“ vysvětluje Michal Kuděj.

Zkušený expert na firemní finance i restrukturalizační procesy a partner Tarpan Partners zároveň působí na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze ve vědecké radě fakultního Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka. Podílel se také na implementaci evropské směrnice zavádějící institut preventivní restrukturalizace do českého právního řádu.

„Celý zákon jsme stavěli jako možnost, lze říct určitou nabídku na řešení finanční tísně. Podnikatelům proto neukládá žádné povinnosti a využití tohoto institutu je zcela dobrovolné. Cílem má být pomoc podnikatelům zasaženým nepříznivým vývojem ve firmě,“ poznamenává Kuděj.

Principem preventivní restrukturalizace je dohoda mezi podnikatelem a jeho klíčovými věřiteli zejména na kapitálové restrukturalizaci a zachování provozu podniku, tedy konsenzus, ze kterého budou benefitovat všechny zainteresované strany.

„Stále se totiž setkáváme s tím, že podnikatelé váhají čelit finančním potížím včas,“ doplňuje svého kolegu Luděk Skoupil, právník a řídící partner advokátní kanceláře Tarpan Legal se specializací na transakční poradenství, due diligence, corporate strategy a finance.

„Je to často spojené s nedostatkem strategického vidění a odhodlání vlastníků čelit realitě…,“ říká. V Česku totiž menší, ale i středně velké firmy poměrně často neřídí profesionální manažeři, ale jejich zakladatelé, kteří se nechávají ovlivnit emocemi a pocity. Krizi pak berou jako osobní selhání. „Preventivní restrukturalizace může být klíčem k předcházení těmto problémům a umožnění další budoucnosti zasažených firem,“ dodává Luděk Skoupil.

Kdy řešit finanční problémy

Podle odborníků z Tarpan Group neexistuje jen jedna metrika, podle které by podnikatelé poznali, že směřují do větších potíží. „U každé firmy je to individuální. Ale určité ukazatele tu jsou, například snižování marží, hromadění zásob, hromadění závazků a další,“ vysvětluje Kuděj a poukazuje na takzvaný systém včasného varování, který Česko zavedlo v rámci požadavků evropské směrnice o preventivní restrukturalizaci.

Aplikace nástroje včasného varování má podnikatelům pomoct základně se zorientovat s vyhodnocením finančního zdraví firmy. Ministerstvo spravedlnosti ji spustilo loni a je volně dostupná na portálu justice.cz.

„Aplikace je postavená na exaktním systému, který je založený na údajích z účetních závěrek, ale i na informacích, které nejsou veřejně dostupné,“ říká Michal Kuděj, jenž se na tvorbě systému podílel.

Sofistikovaný algoritmus z vložených dat vyhodnocuje například pravděpodobnost existence finanční tísně nebo míru mezery krytí. Výsledky jsou označeny barevnou škálou připomínající semafor – zelená barva znamená zdravou kondici, oranžová barva indikuje potenciální hrozbu a červená barva varuje před vážným rizikem, které pak může řešit například preventivní restrukturalizace.

Výhody preventivní restrukturalizace

Do preventivní restrukturalizace podnikatel vstupuje oznámením takzvaným dotčeným věřitelům spolu s doručením sanačního projektu, tedy dokumentu, ve kterém nastíní nutné změny k zachování životaschopnosti svého podniku a představí plán jeho ozdravení. Zahájení preventivní restrukturalizace je současně oznámeno příslušnému soudu.

„Dotčení věřitelé jsou pak zpravidla obeznámeni jednotlivě, podnikatel samozřejmě může informaci o tom, že je v preventivní restrukturalizaci, zveřejnit také na svých webových stránkách. Právě neveřejnost je však jednou z předních výhod preventivní restrukturalizace, proto zveřejnění této informace podnikatelem spíše neočekáváme,“ podotýká Kuděj.

Preventivní restrukturalizace tak nepřináší podnikateli stigma, jako je tomu v případě insolvenčního řízení. Může tedy ochránit pověst podnikatele a důvěru jeho obchodních partnerů.

Preventivní restrukturalizace je navíc založená na dohodě a těží z ní všichni zúčastnění. To je podle odborníků z Tarpan Group druhá hlavní výhoda. „Insolvenční proces je ze své podstaty konfliktní; jeho podstatou je kolektivní uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka v úpadku.

Naopak preventivní restrukturalizace stojí převážně na konsenzu, kdy musí souhlasit nejméně pětasedmdesát procent, tedy kvalifikovaná většina, všech dotčených věřitelů,“ upřesňuje Skoupil.

Prostřednictvím dohody se navíc násobně zvyšuje šance na řešení finanční tísně. „Proces dosažení této dohody je regulován zákonem, a zúčastněným stranám je tedy zaručena zákonnost jejich postupu. To má zásadní význam i pro ochotu stran dohody dosáhnout a vzniklou situaci podnikatele tak řešit,“ vysvětluje právník.

To je ostatně další z výrazných předností nového zákona. „S velkými korporacemi či bankami, které nejčastěji bývají v pozici věřitelů, nebývá jednoduché vyjednat neformální dohodu, vždy proto upřednostní, pokud jim podnikatel přinese formální návrh dohody, respektive dohody podle předvídaného právního postupu, tak jak je to činěno v rámci preventivní restrukturalizace,“ doplňuje Michal Kuděj.

V neposlední řadě je předností preventivní restrukturalizace i rychlost vyřešení situace. Zatímco délka insolvenčního řízení běžně dosahuje i pěti let, v případě preventivní restrukturalizace by se mělo jednat pouze o zlomek této doby.

„Díky novému institutu tak bude snazší navazovat spolupráci mezi podnikateli a věřiteli, včetně bank, která povede k nalezení udržitelných řešení a ochraně budoucnosti firem,“ věří zakládající partner společnosti Tarpan Partners.