Firmy musejí naučit zaměstnance používat AI. Mají na to jen měsíce
Firmy by měly do února 2025 proškolit své zaměstnance k používání umělé inteligence. A to nejen po technické stránce, ale i etické.
Nová pravidla pro fungování umělé inteligence definitivně potvrdily členské státy Evropské unie teprve před pár týdny, už teď by však firmy měly zpozornět. Takzvaný Akt o umělé inteligenci, který zatím nemá ve světě obdobu, totiž již za několik měsíců zavede firmám novou povinnost – proškolit své zaměstnance v používání AI.
Povinnost vyplývající z článku 4 tohoto aktu společnostem ukládá zajistit dostatečnou úroveň gramotnosti svých zaměstnanců a dalších osob zapojených do provozu a používání systémů umělé inteligence. Zaměstnanci by tak měli mít povědomí zejména o rizicích spojených s používáním AI, jakož i o možných škodách, které tyto systémy mohou způsobit.
Podle Dalibora Kováře, partnera advokátní kanceláře Havel & Partners, však Akt o umělé inteligenci explicitně neuvádí konkrétní podmínky pro získání těchto dovedností ani jejich parametry.
„Mělo by se nicméně jednat především o pravidelná školení zaměřená na compliance s Aktem, technické aspekty umělé inteligence, bezpečné používání AI technologií a pochopení jejich rizik a přínosů. U větších korporací pak bude agenda umělé inteligence zpravidla koordinována pověřeným AI officerem, který bude mít k dispozici adekvátní technický a právní aparát,“ vysvětluje právník.
Odborníci na novou právní úpravu upozorňují, že zmiňovaná gramotnost nepředstavuje jednorázovou povinnost, kterou by bylo možné splnit jediným proškolením.
„Naopak, jedná se o kontinuální povinnost zaměstnavatelů. A s ohledem na rychlý a exponenciální vývoj umělé inteligence lze očekávat, že školení zaměstnanců bude třeba provádět pravidelně a aktualizovat obsah těchto školení, aby zaměstnanci vždy měli aktuální znalosti a dovednosti potřebné pro bezpečné a efektivní využívání umělé inteligence,“ zdůrazňuje Jan Ježek, seniorní advokát z pražské pobočky kanceláře CMS.
Firmy by tak podle právníků měly zavést kontinuální vzdělávací programy a školení zaměřená na různé úrovně zaměstnanců podle jejich rolí a odpovědností. Tato školení by navíc měla zahrnovat nejen technické aspekty, ale také etické aspekty a společenské dopady AI technologií.
„Rozsah vhodných opatření k zajištění dostatečné úrovně gramotnosti v oblasti AI bude v praxi třeba posuzovat individuálně u každého zaměstnavatele, zejména s ohledem na jeho činnost a způsob a rozsah využívání umělé inteligence,“ popisuje praxi Ježek.
„Obecně mezi vhodná opatření patří příprava a pravidelná aktualizace vnitřních předpisů, které budou obsahovat popis základních oblastí znalosti fungování umělé inteligence,“ doporučuje Ježek.
Mezi ně podle něj patří například možnosti a rizika spojená s AI, dopady a vliv používání AI, schopnosti potřebné pro interakci s AI, potřebnost kritického myšlení a vyhodnocení etických a právních dopadů nebo práva a povinnosti jednotlivců při používání AI.
„S těmito vnitřními předpisy bude nutné zaměstnance prokazatelně seznámit, což znamená pravidelně je školit a kontrolovat dodržování těchto předpisů v praxi,“ vysvětluje.
Zatímco většina ustanovení přijatého AI aktu začne platit až dva roky po začátku jeho platnosti, povinnost proškolit své zaměstnance budou mít firmy už do šesti měsíců. A vzhledem k tomu, že regulace vstoupí s největší pravděpodobností v platnost už v srpnu tohoto roku, zaměstnavatelé budu mít na proškolení svých zaměstnanců čas pravděpodobně do února 2025.
Firmám, které v této lhůtě své povinnosti nedostojí, však podle právníků zatím přímá sankce nehrozí. „AI Act nezakotvuje sankce za nedodržení článku 4 ani neurčuje, jak bude posuzována dostatečná gramotnost,“ vysvětluje Dalibor Kovář.
„Dle našeho názoru jde spíše o měkkou povinnost, která ve své podstatě formalizuje, co by společnosti pohybující se v oblasti AI měly obecně dělat. Jedná se tedy o ustanovení nejlepší praxe tak, aby společnosti v kontextu vývoje a zavedení AI systému zajistily soulad s AI Actem, jakož i související organizační a technické zabezpečení,“ vysvětluje advokát.
Nedodržení článku 4 tak podle něj nepovede k sankci v podobě pokuty, ale může mít jiné právní důsledky, například v případě, že bude společnost provozující AI žalována na náhradu újmy. „Nedodržení článku 4 AI Actu bude velice pravděpodobně namítáno,“ upozorňuje.
I přesto by však požadavek neměl pro firmy představovat zátěž, ale příležitost. Proškolení zaměstnanců by mělo vést k podpoře inovací ve firmách i dalších organizacích a zároveň využití AI technologií na maximum díky jejímu komplexnímu pochopení zaměstnanci.