K státnímu svátku: Zpráva o smrti Mistra Jana Husa

Než mu však dali na hlavu pro posměch papírovou korunu, řekli mu mezi

jiným: ,,Odevzdáváme duši tvou ďáblu.'' A on sepjav ruce a pozdvihnuv

oči k nebi pravil: ,,A já ji odevzdávám nejmilostivějšímu Pánu Ježíši

Kristu''. A uzřev onu korunu: ,,Pán můj Ježíš Kristus pro mne bídného

ráčil nésti korunu trnovou, mnohem tvrdší a těžší, nevinně jda na smrt

nejpotupnější; a tak já bídný hříšník tuto korunu, mnohem lehčí, byť

potupnou, chci nésti pokorně pro jeho jméno a pravdu.'' Byla pak ta

papírová koruna kulatá, skoro loket vysoká, a na ní byli namalováni tři

hrozní ďáblové, jak chtějí zmocniti se duše a rozsápati ji drápy. A na

té čepici byl nápis s označením jeho viny: ,,Toto jest arcikacíř.'' I

řekl král: vévodovi Ludvíku, synu Klema bavorského, který před ním stál

slavnostně drže zlaté [říšské] jablko s křížem: ,,Jdi, přijmi jej.'' A

onen syn Klemův převzal Mistra a dal jej do rukou pochopům a vedl na

smrt.

Dramatickým předchůdcem moderních novinářů se stal při kostnickém procesu s Mistrem Janem Husem Petr z Mladoňovic

[nar. kolem 1390], který se účastnil kostnického koncilu jako tajemník

pana Jana z Chlumu. Pětadvacetiletý tajemník si pečlivě zaznamenával

všechny podrobnosti a napsal o procesu s Janem Husem asi

stopadesátistránkovou zprávu, která se zachovala ve dvou verzích, v

češtině a v latině. Přinášíme poslední část závěrečné, velmi dramatické

kapitoly v moderním překladu. Svou živostí a věcností připomíná

současnou televizní reportáž. Až do Bílé hory se tato kapitola četla v

českých protestantských kostelích na svátek Jana Husa namísto evangelia.

V Husovi se střetl ve své rané formě moderní, pluralistický

relativismus a právo na individuální úsudek a názor s monolitní

hegemonií středověké, totalitní praxe. JČ