Že jste pořád ve stresu? Zkuste znovu najít pocit bezpečí, říká vědkyně
Dovolte sami sobě občas nedělat vůbec nic. S Julií Dobrovolnou, fyzioložkou a profesorkou Masarykovy univerzity, o tom, proč není správně chtít žít úplně bez stresu.
Stres sám o sobě není nic špatného, zlepšuje naši šanci na přežití, je přesvědčena Julie Dobrovolná, fyzioložka a profesorka Masarykovy univerzity. O poušti, vesmíru, signálech bezpečí i pozitivním vlivu nicnedělání hovořila v novém Forbes podcastu Jak být lepší.
Roky zkoumá stres a jeho vliv na lidský organismus. A je přesvědčena, že chtít žít bez stresu není správně.
„Sám o sobě je stres normální lidskou reakcí a není špatný. Je to adaptační reakce na to, co prožíváme. Roli hraje to, když vysokou míru stresu zažíváme dlouho nebo příliš často,“ říká profesorka fyziologie Julie Dobrovolná.
Jen deset procent lidí je vůči zátěži způsobené stresem významně odolných, říkají dlouhodobé studie. Zhruba čtyřicet procent ji toleruje a přibližně padesát procent populace je náchylnější k nemocem, u nichž právě stres figuruje jako jeden ze spouštěčů.
Přestože věda zkoumá stres několik desetiletí, zatím stále neexistuje metoda, která by umožnila jeho míru změřit. Právě v tom ale vidí profesorka Dobrovolná cestu k dalším výzkumům.
„Neumíme říct: ‚Právě jsi prožil deset stresů‘ nebo něco podobného. Spolu s kolegy teď ale pracujeme na vlastní metodě, které říkáme termodynamický koncept stresu, což by do budoucna mohlo přinést cestu ke spolehlivému měření.“
Zvládat současný rychlý život bez ustavičného stresu přitom není jednoduché.
„Otázkou má být: Kde se cítím bezpečně? Je mé prostředí, třeba pracovní, bezpečné?“ říká Julie Dobrovolná. „Zjišťujeme, že lidé, kteří říkají ‚My jsme pořád ve stresu‘, nezažívají pocit bezpečí, a to například z důvodů, jaké mají vztahy nebo v jakých se nacházejí situacích.“
A přidává ještě jedno doporučení: dovolit sám sobě nedělat nic. „Ono nic představuje například zařadit zcela pasivní odpočinek, jako je ležení na gauči,“ říká přesvědčeně Julie Dobrovolná. „Bez výčitek, že právě v tu chvíli nejsme dostatečně výkonní, že prokrastinujeme.“
Jak může při extrémní zátěži pomoci lak na nehty nebo kakao? Co se dá o stresu zjistit v Antarktidě, na poušti nebo ve vesmíru? Jak by mohla výzkum stresových reakcí posunout cesta majora Aleše Svobody k Mezinárodní vesmírné stanici? Poslechněte si nové vydání podcastu Jak být lepší.