Kladivo na Airbnb? Přibývají regulace cílené na problémové krátkodobé pronájmy

Přibývá měst, které regulují krátkodobé pronájmy typu Airbnb. Posledním případem je Barcelona, která chce krátkodobé pronájmy dokonce zakázat. Není jediná – a první větší regulace čeká i Česko.

Krátkodobé pronájmy dávají turistům šanci pobývat na rozmanitých místech autentičtěji a mnohdy za příznivější cenu než v hotelu. Zvláště populární jsou platformy typu Airbnb pro větší rodiny nebo skupiny, se kterými hotely příliš nepočítají.

Právě Airbnb je od svého spuštění v roce 2007 považována za hlavního „narušitele“ cestovního ruchu. Její exponenciální růst vedl ve světových metropolích k výraznému omezení nabídky bydlení, v důsledku čehož se rozšířila kritika, že krátkodobé pronájmy zabírají a zdražují bydlení místním.

Airbnb a podobné platformy jsou kritizovány také kvůli živení nadměrného turistického ruchu a negativnímu vlivu na život místních obyvatel, kteří jsou nuceni ve svém sousedství trpět „neregulované hotely“.

Měst, kterým došla trpělivost a zavedly v posledních deseti letech regulace nebo rovnou zákaz podobných služeb, přibývá. Posledním přírůstkem v obsáhlém seznamu je Barcelona. Starosta katalánské metropole Jaume Collboni označil bytovou krizi způsobenou zdražením nemovitostí, nájmů, ale i pracovní síly za největší problém města.

Poptávka po krátkodobém ubytování ovlivnily ceny bydlení v katalánské metropoli natolik, že se stalo prakticky nedostupným. Ceny nemovitosti v Barceloně za posledních deset let vzrostly o třicet osm procent a nájemné dokonce o šedesát osm procent, což pociťuje hlavně mladší generace.

Do listopadu 2028 proto barcelonská samospráva  plánuje zrušit přes deset tisíc licencí, které majitelům bytů pro krátkodobé pronájmy udělila. Pokud by následně došlo k úplnému odstranění krátkodobých pronájmů z cestovního ruchu, mohlo by to podle Lucy Perrin, redaktorky a hotelové specialistky z The Times, vést ke zdražení hotelového ubytování.

„Překvapilo by mě, kdyby hotely této situace nevyužily,“ uvedla Perrin pro BBC. Zákaz krátkodobých pronájmů v Barceloně by podle ní zároveň vrátil městům jako je Barcelona autenticitu.

„Když jsou místní vyhnáni z centra, může zmizet i původní atmosféra a kultura. Z dlouhodobého hlediska zákaz v Barceloně přinutí turisty být vynalézavější, rozdělit svou návštěvu do více míst a nakonec jim to přinese i bohatší zážitek a méně nevraživosti ze strany místních,“ předpovídá Perrin účinky barcelonského zákazu.

Krátkodobé pronájmy zakázal už v roce 2014 Berlín, o čtyři roky později je ale za zpřísněných podmínek znovu povolil. Mnichov krátkodobé pronájmy pro změnu omezil na osm týdnů ročně – poté musí hostitelé získat povolení. Ve Stuttgartu lze nemovitosti krátkodobě pronajmout pouze na deset týdnů v roce.

Rakousko od letošního léta omezilo počet nocí, na které mohou hostitelé pronajmout svou nemovitost, na devadesát dní v roce. Stejný limit před časem nastavili například v havajském Honolulu. O něco benevolentnější jsou v Paříži, kde lze byty a domy pronajímat až na sto dvacet dní v roce.

V Amsterdamu má krátkodobé ubytování limit třiceti nocí ročně. V důsledku omezení počtu nocí poklesl počet nabídek na krátkodobé ubytování z dvanácti tisíc před pěti lety na současných pět tisíc. 

Zkušenosti z Lisabonu pak ukazují, že zákaz nových registrací krátkodobých pronájmů v některých historických čtvrtích pomohl ke snížení cen bydlení o devět procent.

V hlavním městě Mallorky je pro změnu zakázaný pronájem v bytových domech – možný je pouze v případě izolovaných rodinných domů nebo vil.

Ve Skotsku je potřeba licence, v Severním Irsku certifikát. V Sydney a Japonsku platí pro krátkodobé ubytování maximální limit sto osmdesáti dní v roce. Zakázány nebo omezeny jsou krátkodobé pronájmy i v americké Santa Monice a dalších kalifornských pobřežních městech.

K úplnému zákaz Airbnb přistoupil například na malajském ostrově Penang. Zakázat krátkodobé pronájmy v historickém centru se loni pokusila i toskánská metropole Florencie, ale nedávno zákaz zrušil regionální soud. Řím, Benátky a Miláno o omezení diskutují.

Od loňského září je nezákonné pronajímat byty pro krátkodobé pronájmy také v New Yorku, pokud není turista registrován ve městě a nebydlí v bytě v přítomnosti jiného obyvatele. Studie Harvard Business Review zkoumající dopady newyorského zákazu letos dospěla k závěru, že zrovna zde nejsou krátkodobé pronájmy největší příčinou vysokých nájmu a spíš než zákazy by pomohla regulace. 

Ze studie vyplývá, že průměrné nájemné v New Yorku se za deset let zvýšilo o dvaatřicet procent, přičemž Airbnb k celkovému růstu nájemného přispělo přibližně jedním procentem. 

Mnoho městských samospráv se zajímá o to, zda krátkodobé pronájmy neúměrně neovlivňují nejzranitelnější občany – například menšiny nebo obyvatele s nízkými příjmy. Krátkodobé pronájmy se totiž soustřeďují do turisticky atraktivních oblastí v centru města, kde žijí obyvatelé s vyššími příjmy. 

Jedním z jasných důsledků zákazu byl růst cen hotelových pokojů na rekordní průměr tří set dolarů za noc, což koresponduje s tezí Lucy Perrin. Harvardská studie došla k závěru, že vhodnou alternativou k přímým zákazům se jeví již zmíněné omezení pronájmu na určitý počet dní v roce.

Na otázku, proč některá města přistupují k úplným zákazům, pak studie odpovídá konstatováním, že nejde jen o výše nájmů, ale také o nadměrný cestovní ruch, proti kterému se hlasitě ozývají místní obyvatelé.

Regulace po Česku

Také české poskytovatelé Airbnb čekají těžší časy. Od roku 2025 se jich dotkne regulace, kvůli které jim přibudou další povinnosti. 

Regulace se u nás řeší prakticky od chvíle, kdy se z občasného přivýdělku stal pro pronajímatele hlavní zdroj příjmů. Praha, kterou krátkodobý turismus zasáhl nejsilněji, se regulaci snaží prosadit delší dobu, ale doposud bezvýsledně. 

Město i stát jednak trápí desítky milionů korun, o které každoročně přichází kvůli nenahlášeným pobytům přes platformy krátkodobých pronájmů a zároveň jim dělají vrásky turisté utržení z řetězu, kteří v soukromých ubytováních hlukem a nepořádkem obtěžují místní obyvatele.

Nenahlášení hostů přinese až stotisícové pokuty.

Jednou z největších tuzemských novinek se stane povinnost registrovat hosty přes portál e-Turista. Hostitelé budou muset pod registračním číslem v registru uvádět datum zahájení své činnosti v dané lokalitě, nejvyšší možný počet lůžek a také své osobní a kontaktní údaje.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce navíc poskytnout větší pravomoc obecním správám, které by mohly krátkodobé pronájmy regulovat daleko přísněji. 

Poskytovatelé, kteří nebudou hosty přes online systém hlásit, čekají až stotisícové pokuty – a milionové pak hrozí za porušení regulací samotným zprostředkovatelským platformám. Ty už dnes mají povinnost poskytnout úřadům na vyžádání data o majitelích bytů a jejich byznysu s krátkodobými pronájmy.