Týden na Ukrajině: Rusko navrhuje země pro mírová jednání a tvrdí, že cenzura je za války nutná

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl tři země, kde by se mohlo jednat o míru. Kreml uvedl, že cenzura je za války nutná, a útok v Kurské oblasti přiměl Rusy k přemístění tisíců vojáků. Co ještě přinesl další týden ukrajinského konfliktu?

Kreml se snaží ospravedlnit cenzuru. Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobody projevy a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena. Agentura DPA podotkla, že se jedná o neobvyklé vyjádření, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura, a z omezování svobody projevu obviňuje Západ.

Putin navrhl tři země pro mírová jednání. Putin jako možné prostředníky pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou navrhl Brazílii, Čínu a Indii. Podle agentury Reuters Putin, který se ve Vladivostoku účastní plenárního zasedání ekonomického fóra, rovněž řekl, že základem jednání by mohla být dohoda připravovaná během rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu na jaře 2022. Dodal také, že Moskva mírová vyjednávání nikdy neodmítala.

Úspěch Kurské operace. Ukrajinská operace v ruské Kurské oblasti uspěla, a to i tím, že přiměla Rusko stáhnout tam na šedesát tisíc vojáků z míst, kde by jinak ukrajinské obraně hrozily problémy. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poskytnutém americké televizi NBC News. O úspěchu této strategie podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského svědčí také to, že ruská vojska v posledních dnech nedosáhla žádného postupu u Pokrovska, který je zřejmě hlavním cílem ruské ofenzivy v Doněcké oblasti.

Znepokojující možné dodávky íránských zbraní do Ruska. Jakékoli přesuny balistických střel z Íránu do Ruska by představovaly výraznou eskalaci ve válce proti Ukrajině. Varovaly před tím podle agentury Reuters USA poté, co některá média s odvoláním na nejmenované zdroje přinesla zprávy o prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi, doprovázeném právě přesunem zbraní. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad zprávami médií hluboké znepokojení.

Další systémy obrany od Německa. Německo chce Ukrajině zaplatit šest nových protivzdušných systémů Iris-T SLM a dalších šest koupí pro svou armádu. Komplety Iris-T patří k nejmodernějším obranným zbraním, které napadená země dostává. Spolkový kancléř Olaf Scholz dlouhodobě tvrdí, že prioritou dodávek jsou prvky protivzdušné obrany, aby Ukrajina dokázala odrážet ruské nálety.