Nejmocnější ženy světa 2024: chybí na výsluní, ovládají ale důležité křižovatky

Od Ursuly von der Leyen po Taylor Swift. Političky, ředitelky, sportovkyně, umělkyně. S ekonomickou nejistotou a geopolitickým napětím, které v roce 2024 měnily světový řád, vyvstala zásadní otázka: je moc žen na vzestupu, nebo na ústupu?

Při pohledu na nejvyšší patra moci je patrné, že v nich tvrdošíjně dominují muži. Tři ze čtyř největších světových ekonomik nikdy neřídila žena. Kamala Harris, jejíž vzestup na post viceprezidentky byl symbolem pokroku, se při své kandidatuře na prezidentku setkala s drtivou porážkou.

Žádná z pěti největších společností v Silicon Valley dosud nejmenovala do funkce generální ředitelky ženu, zatímco na Wall Street vede významnou banku pouze Jane Fraser ze Citigroup. Celkově ženy řídí pouze osm procent společností v indexu S&P 500, což naznačuje, že desetiletí trvající úsilí přineslo pouze dílčí úspěchy. 

Zaměřit se výhradně na tyto případy by ovšem znamenalo pominout zásadní posun, který odhaluje žebříček stovky nejmocnějších žen světa podle Forbesu pro rok 2024. Zatímco zavedené hierarchie se stále brání změnám, ženy stále více ovládají kritické křižovatky, na nichž dochází k transformaci odvětví.

Jejich rozhodnutí se promítají do mnoha odvětví a společenských struktur, od infrastruktury umělé inteligence přes tržní systémy až po politické rámce. Jejich vliv neplyne z tradiční autority, ale ze strategických pozic v procesu změn, což ukazuje na nový a potenciálně významnější druh moci.

Tato mocenská dynamika je zřetelná na vrcholu globálního vlivu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (č. 1) a prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde (č. 2) společně určují osud ekonomiky EU v hodnotě 18 bilionů euro a jejich rozhodnutí určují vše od regulace umělé inteligence až po klimatickou politiku. Italka Giorgia Meloni (č. 3) řídí třetí největší ekonomiku EU v období významných změn, zatímco Claudia Sheinbaum (č. 4), první mexická prezidentka, vede patnáctou největší ekonomiku světa v době, kdy se odehrává transformace v celém regionu.

Ilustrace: Jaya Nicely pro Forbes US

Nikde není tento posun patrnější než v budoucnosti umělé inteligence. Lisa Su (č. 26) proměnila společnost AMD z průmyslového outsidera v klíčovou sílu v oblasti AI; akcie firmy během jejího desetiletého působení vzrostly téměř padesátkrát. Safra Catz (č. 17) uskutečnila ve společnosti Oracle jednu z nejdramatičtějších technologických transformací cloudu.

Ještě zajímavější je pozoruhodná koncentrace finančních ředitelek – včetně Colette Kress (č. 55) ve společnosti Nvidia (která má nyní hodnotu 3 biliony dolarů), Amy Hood (č. 23) ve společnosti Microsoft a Susan Li (č. 41) ve společnosti Meta – které budují globální infrastrukturu umělé inteligence, protože tyto společnosti přetvářejí všechna odvětví. Povýšení Ruth Porat (č. 12) na prezidentku a investiční ředitelku ve společnosti Alphabet ukazuje, jak se role finanční ředitelky stala klíčovou cestou k širšímu vlivu v nejvlivnějších technologických společnostech. 

Nejpozoruhodnější je možná to, z jak nečekaných míst může vliv vzejít. Příkladem může být ženský basketbalový fenomén Caitlin Clark (č. 100) ve svých pouze 22 letech ukazuje, jak rychle se pravidla moci mohou změnit. Tím, že před svým prvním profesionálním zápasem soustavně přitahuje více pozornosti než mužské šampionáty a trhá rekordy sledovanosti WNBA, nutí celá odvětví přepisovat své předpoklady o tržní hodnotě a ekonomickém potenciálu. Její vliv přesahuje hranice sportu a zasahuje i do mediálních práv, reklamy a kulturních očekávání. 

Tento vzorec transformace se rozprostírá napříč sektory. Gwynne Shotwell (č. 25) jako prezidentka a provozní ředitelka SpaceX vybudovala z této společnosti komerční vesmírnou firmu s obratem 210 miliard dolarů, které důvěřuje NASA, americká armáda i Evropská vesmírná agentura při plnění svých nejdůležitějších misí.

Taylor Swift (23. místo) nejenže láme rekordy na turné Eras, které vydělalo dvě miliardy dolarů. Přepisuje celou ekonomiku hudebního průmyslu, podněcuje federální antimonopolní kontrolu společnosti Ticketmaster a mění způsob, jakým umělci přistupují k vlastnictví a turné. Na 35. příčce se umístila další zpěvačka Beyoncé Knowles.

V oblasti streamování má šéfka obsahu Netflixu Bela Bajaria (č. 62) a šéfka studia Amazon MGM Jennifer Salke (č. 65) pod kontrolou nejen algoritmy a data, která určují, co sledují miliardy lidí, ale také to, které hlasy a příběhy utvářejí globální kulturu.

Tato koncentrace ženského vlivu se výrazně promítá i do globálních financí a politiky. Adena Friedman (č. 46) na burze NASDAQ, Lynn Martin (č. 47) na burze NYSE a Bonnie Chan (č. 61) na burze v Hongkongu mění představy o tocích kapitálu ve stále digitálnější ekonomice.

V oblasti hospodářské politiky se objevila silná skupina: Rachel Reeves (č. 39) jako britská kancléřka, indická ministryně financí Nirmala Sitharaman (č. 28), guvernérka australské rezervní banky Michele Bullock (č. 45) a indonéská ministryně financí Sri Mulyani Indrawati (č. 49), řídí velké ekonomiky v průběhu rychlé transformace.

Pokud jde o vývoj ve finančním sektoru, Helen Wong se zapsala do historie jako první žena na pozici generální ředitelky singapurské banky OCBC, zatímco Priscilla Almodovar (č. 38) se stala jedinou Latinoameričankou ve vedení společnosti z indexu S&P 500 jako generální ředitelka společnosti Fannie Mae.

První dvacítka nejmocnějších žen

1. Ursula von der Leyen – prezidentka Evropské komise
2. Christine Lagarde – prezidentka Evropské centrální banky
3. Giorgia Meloni – předsedkyně vlády Itálie
4. Claudia Sheinbaum – prezidentka Mexika
5. Mary Barra – generální ředitelka General Motors
6. Abigail Johnson – generální ředitelka Fidelity Investments
7. Julie Sweet – generální ředitelka Accenture
8. Melinda French Gates – spolupředsedkyně Nadace Billa a Melindy Gatesových
9. MacKenzie Scott – filantropka
10. Jane Fraser – generální ředitelka Citigroup
11. Gail Boudreaux – generální ředitelka Anthem
12. Ruth Porat – finanční ředitelka Alphabet
13. Kristalina Georgieva – generální ředitelka MMF
14. Emma Walmsley – generální ředitelka GlaxoSmithKline
15. Ana Patricia Botín – předsedkyně Banco Santander
16. Safra Catz – generální ředitelka Oracle
17. Amy Hood – finanční ředitelka Microsoftu
18. Tarciana Paula Gomes Medeiros – generální ředitelka BTG Pactual
19. Kathryn McLay – generální ředitelka Walmartu
20. Catherine MacGregor – generální ředitelka Engie

Zdroj Forbes. Kompletní žebříček je k dispozici na webu amerického vydání.

Zatímco některá tradiční mocenská centra zaznamenávají neúspěchy – jako například odchod Karen Lynch z čela společnosti CVS (6. místo v roce 2023) – získávají ženy pozice v odvětvích, která jsou pro globální transformaci stále důležitější. Průlom Janet Truncale (č. 44) na pozici první ženy ve vedení společnosti EY je ukazatelem tohoto posunu – poradenské firmy se stávají klíčovou silou v tom, jak jednotlivá odvětví zvládají technologické a regulační změny.

Vzniká tak nová sofistikovaná mapa vlivu. Letos ženy na pozicích nejmocnějších lidí světa dohlížejí na HDP ve výši 33 bilionů dolarů a ovlivňují životy více než jedné miliardy lidí. Jejich skutečný vliv ale vyplývá z jejich pozic na klíčových křižovatkách, kde dochází k proměnám odvětví a systémů. Zatímco zavedené mocenské koridory se stále brání změnám, vliv žen nebyl nikdy tak hluboký a dalekosáhlý. Ve světě, kde je transformace měnou vlivu, se ženy na změnách nejen podílejí, ale také je vytvářejí. A podle tohoto měřítka je kolektivní moc žen na vzestupu.

V žebříčku tentokrát chybí česká i slovenská stopa. Podívejte se i na žebříček nejvlivnějších žen Česka, který jsme pro vás letos zpracovali: