Lampy z jiného světa. Nenápadný ateliér Evy Pelechové ukrývá velké příběhy
Můžete kolem ní chodit několik let a hravě ji přehlížet. Jakmile ale jednou zjistíte, co tu vzniká, klidně se budete na ulici krčit, abyste do žižkovské keramické dílny umělkyně Evy Pelechové nahlédli. Vyrábějí se tu porcelánové lampy a další keramické objekty, které jako by nepatřily do našeho světa.
Eva Pelechová je na české designérské a umělecké scéně dlouho, možná i kvůli své povaze si ale více užívá svou pozici v přítmí. Letos na sebe však po letech opět posvítila, a to když se po dlouhé pauze znovu objevila na pražské přehlídce Designblok.
Představila tu svou novou značku EPIC (Eva Pelechová in Clay) Atelier, která tu prezentovala své organicky tvarované porcelánové světelné objekty. Jejich tvarosloví se ukázalo jako velmi aktuální. Podobné lampy by se hravě vyjímaly i v katalogu populární ukrajinské značky Faina.
O nasedání na trend organických tvarů ale v případě Evy Pelechové mluvit nemůžeme. Podoba jejích ručně vyráběných porcelánových lamp vychází spíš než z trendů z její umělecké činnosti, které se věnuje paralelně vedle té designérské.
„Řekla bych, že kolekce je volná fúze mé tvorby a art designu,“ říká Eva Pelechová ve svém ateliéru nedaleko žižkovské věže. Během naší návštěvy tu panuje příjemné teplo linoucí se od keramické vypalovací pece umístěné v zadní části studia.
V něm absolventka Ateliéru keramiky a porcelánu na pražské UMPRUM pracuje už sedm let. Přestěhovala se sem z pražských Nuslí, kde sídlila se svou první designérskou značkou Hidden Factory, kterou založila v roce 2012. Že vám její jméno nic neříká?
Porcelánové kelímky od jogurtu, plnotučné hořčice nebo kysané smetany vycházející z předlohy těch plastových ale budete znát určitě. Eva Pelechová, rodačka z Třebíče, s nimi před více než deseti lety, kdy je poprvé představila na Designbloku, sklidila velký úspěch.
„Pamatuji si, že jsme jich na stánku měli jen pár a musela jsem během přehlídky jezdit do dílny, abychom je dodělali. Byl o ně opravdu velký zájem,“ vzpomíná na úspěšnou účast. Dodnes je z oblíbenosti hrnků, které se stále prodávají ve vybraných concept storech, překvapená.
Vyrábět je totiž nezačala ze zištných důvodů nebo proto, že by si myslela, že po nich bude s probíhající vlnou retra poptávka. Impuls k jejich tvorbě jí dalo vyklízení domu po babičce, která podle slov Evy Pelechové trpěla kumulativní obsesí.
Vedle jiných předmětů, oblečení nebo nádobí našla v domě i mnoho plastových kelímků, které si její babička připravila na jaro, aby si do nich mohla zasadit sazenice. Silný moment odhalující, že spíš než na smrt se připravujeme na život, zanechal v Evě Pelechové touhu zážitek sdílet.
Z vyklízení domu po babičce vznikla výstava v nezávislé galerii Martina Kubáta. Vedle na sebe naskládaných věcí na ni Eva Pelechová připravila repliky oněch plastových kelímků. Z původně zamýšleného vtipu se ale nakonec vyklubal úspěšný projekt.
Dnes keramická umělkyně koordinuje výrobu hrnků s porcelánkou v Dubí, sama je pak ručně v žižkovské dílně dekoruje. Ročně jich prodá téměř tisícovku. Retro porcelánové kelímky ale zdaleka nejsou jejím jediným projektem.
Pod značkou Hidden Factory představila Eva Pelechová i talíř-cibulák Unattended s unavenou a uvadající květinou uprostřed. S podobnou nadsázkou a ironií přistoupila k tvorbě sošek Everything Allright Forever, které zase pracují s klasickými tvary porcelánových figurek z Duchcova, jsou nedekorované, zato obalené plošticemi.
„Ráda pracuji se znaky a jejich proměnami,“ říká Eva Pelechová. „Asi v tom ale bude i dávka cynismu. V tvorbě mi nejde o hledání krásy, jako spíš o hledání významů daných předmětů,“ říká keramická umělkyně, která vedle studia v Praze absolvovala i stáže v Tallinnu, Mnichově a Jeruzalémě.
I její volná tvorba ji dostala do světa. Vynesla jí například účast na šedesátém ročníku Faenza Prize v Itálii či na keramických bienále v Rakousku, na Tchaj-wanu, v Číně nebo Japonsku. S výrobky Hidden Factory se zase nedávno objevila na výstavě Made by Fire prezentované nejen v italském Miláně.
Jen na volné tvorbě a výrobcích ale nejde provoz ateliéru postavit, Eva Pelechová proto na Žižkově vyrábí i na zakázku, konkrétně pro obchod Kubista nabízející porcelán jmen jako Vlastislav Hofman nebo Pavel Janák. „Dostanete do ruky originál z dvacátých let a musíte vytvořit model. Znovu si tak projdete proces jako před sto lety,“ říká.
Ještě více do minulosti ji ale vrátily ony lampy, kterými se letos prezentovala v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Všechny totiž vyrábí ručně, a to jedním z nejstarších keramických postupů: válečkovou technikou.
Zjednodušeně to probíhá tak, že se z materiálu vyválejí „hadi“, které autorka lamp následně vrství na sebe. V průběhu tvorby do nich dostává nejen spontánně vznikající tvar, ale i otisky vlastních prstů.
„Techniku jsem tady dovedla do samotného limitu. Nejen z hlediska tvaru, ale i samotné podstaty materiálu. Porcelán je ušlechtilý materiál a většinou se nepoužívá takto primitivním způsobem. Je to jako byste si natřela zeď zlatem,“ přibližuje Eva Pelechová.
Do dnešního dne vyrobila svítících objektů ve svém ateliéru dvacet, každý z nich přitom zabere keramické umělkyni zhruba týden práce.
Že je intuice hlavní složkou její tvorby, dokazuje i fakt, že s organicky tvarovanými objekty začala Eva Pelechová v covidu. Měla v ateliéru přebytkový materiál, který se snažila zužitkovat. Jako první tak vznikly malé misky, následně velké mísy a nakonec právě lampy.
„Snažím se být otevřená vnějším impulsům, ale vše, co vzniká, si dobře rozmýšlím, nejen kvůli časové náročnosti, ale i proto, že objekty, které vytvořím, tady budou velmi dlouhou dobu. „Nejvíce mě fascinuje, že si díky tomu vytváříte realitu, která by bez vaší činnosti nikdy neexistovala,“ dodává.