Výrobce čajů Leros díky investicím z Kofoly míří k miliardovému obratu
Jestli pro nějakou firmu platí, že ji akvizice velkou skupinou nastartovala, pak je to tradiční výrobce čajů Leros. Jednička na českém trhu v oblasti léčivých čajů se během šesti let pod Kofolou dočkala nových výrobních linek i produktů a zečtyřnásobila svůj obrat.
Vzpomínáte na povinný školní sběr léčivých bylin? Listy smetánky či kopřivy, to ještě šlo, ale takový květ hluchavky, toho se nasbíralo sotva pár dek! Doma se byliny sušily na sítech nebo rozložených novinách a ve škole se sesypávaly do velkých papírových pytlů.
Ty pak s velkou pravděpodobností putovaly do státního podniku, po revoluci tedy už do soukromé firmy Leros, kde se z nich míchaly čaje. Tradiční výrobce, jehož název je zkratkou sousloví Léčivé rostliny, funguje na pražské Zbraslavi už od roku 1954 a ve výrobním závodu v jihomoravské Strážnici se ročně zpracuje čtyři sta tun bylin.
Před šesti lety firma začala psát novou kapitolu své historie, když ji od čtveřice porevolučních majitelů koupila za blíže nespecifikovanou částku nápojová skupina Kofola, která si tím logicky rozšířila portfolio o nabídku čajů.
Do klíčových pozic dosadila zkušené manažery v čele generálním ředitelem, ostříleným slovenským matadorem Martinem Mateášem, který pro desetimiliardový nápojářský kolos pracuje bezmála dvě dekády.
„Za těch pár intenzivních let v Lerosu už vím o bylinách leccos, ale rozhodně ne vše. Je to fascinující svět vycházející z dlouhé tradice lidového bylinkářství, který mě nepřestává fascinovat,“ říká Mateáš ve zbraslavském sídle firmy.
V citlivě zrekonstruovaných industriálních prostorách bývalého pivovaru v sousedství místního zámku vzniklo mimo jiné moderní školicí středisko, kde právě probíhá workshop o správné přípravě kávy. Ale o voňavých zrnkách až později.
Energický Martin Mateáš, který i navzdory své pozici do práce chodí neformálně ve sportovní mikině, zná nápojářský byznys jako málokdo. V Kofole začínal jako seniorní brand manažer pro minerální vodu Rajec, později měl na starosti logistiku, obchod a marketing celé skupiny. Šest let vedl byznys Kofoly v Polsku, kde řídil tamější nápojářskou trojku na trhu s třímiliardovým obratem.
„Po návratu na Slovensko jsem si chtěl vyzkoušet podnikání, spolu s rodiči jsme na středním Slovensku založili rodinnou firmu na zpracování bylin. Ručně jsme vyráběli jednodruhové čaje v biokvalitě. Ano, tehdy jsem ještě netušil, co mě v budoucnu čeká,“ vzpomíná Martin Mateáš.
„Každopádně jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jak křehký a náročný byznys to je. Jste závislí na přírodní surovině, kterou neovlivníte. Získal jsem velký respekt k přírodě,“ líčí důležité období, jež před šesti lety přerušil telefonát od šéfa Kofoly a jednoho z nejbohatších Čechů Jannise Samarase.
Tehdy se rýsovala akvizice Lerosu a zkušený Martin Mateáš se zdál být tím pravým, který by s tím mohl skupině pomoci. Někdejší manažer tedy vlastní drobné hospodářství opustil, ale v bylinkovém byznysu zůstal – jen nabral daleko větší grády.
Situace v Lerosu nebyla ideální. Firma hospodařila se zhruba stodvacetimilionovým obratem, ale ve výrobě stály zastaralé a poruchové stroje, zázemí firmy už také mělo něco za sebou. Kofola během let investovala do obnovy dvě stě milionů korun. Nakoupila moderní vysokokapacitní linky, pořídila speciální zařízení, která byliny coby přírodní suroviny šetrně ošetřují, aby se v nich nemnožil hmyz.
Investovala i do technologie granulace, jež prach vzniklý při mletí bylin dokáže znovu spojit do drobných granulek, které se dají dále využít. Také zrekonstruovala a zmodernizovala vybavení vlastní laboratoře.
„Bylo nutné vybudovat pevné základy, abychom mohli růst. Koupili jsme si čas,“ popisuje Mateáš s tím, že vysoké investice uvrhly firmu do červených čísel. Loni Leros vykázal ztrátu přes dvacet milionů korun. „Do zisku se chceme vrátit do dvou let,“ plánuje ředitel.
Hokejka za lískové listy
Ikonický čaj Pulmoran, tedy unikátní směs šalvěje, proskurníku, tymiánu či rdesna ptačího, léčí nemoci horních cest dýchacích už po mnoho generací. A roky je také neprodávanějším produktem firmy.
Srdcem Lerosu i nadále zůstávají byliny, které podnik vykupuje od jednotlivců stejně jako dřív. Po celém Česku i Slovensku funguje pět výkupen, kam mohou lidé nasušené rostliny nosit.
„Procházky do přírody a sbírání bylin každému doporučuji. Skvěle si při tom vyčistíte hlavu,“ tvrdí Mateáš, který ke vztahu k přírodě vede i své dva dospívající syny.
„Oba sportují a jeden z nich po mně nedávno chtěl novou hokejku. Říkám mu: Tady roste líska, nasbírej listy a vydělej si na ni. Za sběr dostal padesát eur, ale hokejka stojí dvě stě. Divil se, kolik práce to dá a ani to nestačí. Viděl, jakou mají věci hodnotu a kolik úsilí za nimi stojí.“
Kromě výkupen získává Leros byliny i od soukromých pěstitelů, a také zakládá vlastní pole. Využívá k tomu třeba přírodní lokality v ochranných pásmech, kde Kofola stáčí minerální vody.
„Jsou to naprosto čistá místa, čemuž odpovídá i kvalita rostlin. Podařilo se nám to v Rajecké Lesné nebo v Kláštore pod Znievom. Některé byliny pěstujeme i v sadech, kde rostou jabloně na náš cider F.H. Prager. Je to příklad synergie, jaké naše skupina nabízí,“ popisuje Mateáš.
Upozorňuje zároveň na to, že ne každá bylina se dá cíleně vypěstovat: „Mátu nebo meduňku zvládnete, ale například kopřivu na jakémkoli místě nevypěstujete, každá rostlina potřebuje specifické prostředí. Nedávno jsme řešili problém s podbělem, který v požadované kvalitě v Česku neseženete. Našli jsme ho v Norsku, ale dovážet ho odtamtud ekonomicky nedávalo smysl. Museli jsme proto směs s touto bylinou vyřadit.“
Komplikaci přinesl i válečný konflikt na Ukrajině, protože výpadky z Ruska, které je významným dodavatelem některých bylin, museli nahradit z jiných oblastí.
Každá dodávka bylin se před zpracováním pečlivě kontroluje, nejpřísnější podmínky platí pro řadu funkčních a léčivých čajů používaných na problémy s močovými cestami, zažíváním, játry či žlučníkem.
Léčivé čaje se prodávají výhradně v lékárnách a jsou certifikované Státním ústavem pro kontrolu léčiv. „Měříme obsah léčivých látek, hlídáme mikrobiologickou čistotu, obsah těžkých kovů, alkaloidy, pesticidy. Přísné kontrole podléhají i naše dětské čaje, u kterých garantujeme nejvyšší kvalitu,“ vypočítává Mateáš.
Byliny nevyužívají jen pro výrobu čajů, připravují z nich také extrakty a výluhy, z nichž pak dělají sirupy, ale i vlastní řadu přírodní kosmetiky nebo koncentrované bylinné elixíry na podporu imunity, soustředění či trávení.
Podobně pracují rovněž s ovocem nebo kořením. „Když přivezeme paletu zázvoru, nejdřív z něj v našem polském závodě vylisujeme šťávu, kterou použijeme na sirup, a zbytek nasušíme do čajů, které se vyrábějí ve Strážnici,“ popisuje ředitel.
Právě díky rozšíření portfolia, jež nyní čítá na 250 různých výrobků, Leros od převzetí Kofolou výrazně navýšil tržby, loni prodal zboží za více než čtyři sta milionů korun. „Naším cílem je miliardový obrat, věřím, že k tomu máme dobře našlápnuto,“ soudí Mateáš.
Momentálně Leros tvoří v desetimiliardové Kofole obratově zhruba pět procent. Mimochodem, obě firmy k sobě měly blízko už za minulého režimu, protože Leros dodával bylinky, které se v tajné receptuře ikonické černé limonády tradičně používají. „Symbolicky jsme uzavřeli kruh,“ shrnuje ředitel.
Tam, kde roste káva
Geografickou základnou je pro Mateáše stále Bratislava, ale většinu času tráví na cestách. Pohybuje se mezi výrobním závodem ve Strážnici, pražskou centrálou i polskou sesterskou společností na zpracování ovoce mokrou cestou. V posledním roce mu přibyla ještě poněkud exotičtější destinace, a to Kolumbie, kde Kofola investovala do kávových plantáží.
„Proces výroby kávy se v mnohém podobá zpracování čaje a tyto dvě kategorie k sobě neodmyslitelně patří. V poslední době velmi stoupla cena zelené kávy, jak robusty, tak arabiky, vliv na to má i stále bohatší střední třída Číňanů, kam putuje výrazný objem produkce. Díky vlastním plantážím máme jistotu, že budeme mít surovinu zajištěnou,“ vysvětluje ředitel.
Kávu si firma nechává pražit tradiční metodou v Itálii a nabízí ji pod značkou Reserva nebo Trepallini. Zároveň je výhradním distributorem ikonických čajů Dilmah ze Srí Lanky.
Jestli je nějaká změna po akvizici Kofolou vidět na první pohled, pak je to marketing Lerosu. Zmodernizovalo se logo, proměnou prošly i obaly čajů, většina z nich už je vyrobená z recyklovatelného papíru a místo neekologického celofánového obalu jsou opatřené speciálním papírovým zámkem, který čajové sáčky i sypané čaje ochrání.
Krabičkám dominuje grafický věneček znázorňující použité bylinky a další přísady, a nechybí ani jméno autora dané receptury.
Mezi zákazníky jsou velmi oblíbené čajové dárkové sady, sezonní záležitosti, jako jsou vánoční čajové adventní kalendáře nebo balíčky pro učitele. Populární byla také spolupráce s firmou Albi, s níž vytvořili speciální Bylinkové pohádky na vzdělávací Albi tužku.
„Je to pro nás příležitost vyprávět cestu bylin od semínka po čajovou směs už těm nejmenším,“ říká Mateáš, podle něhož je přibližování značky mladší generaci klíčové.
Cílí na ni hlavně skrze sociální sítě, kde představují nejen své produkty, ale také koloběh roku, a učí mladé lidi, k čemu rostliny dané sezony slouží.
„Vypadalo to, že babičky, které dokázaly léčit bylinami kdejaký neduh, vymírají. Ale vidíme, že současná mladá generace, dnešní rodiče malých dětí, se k léčbě rostlinami zase vrací. S klimatickou změnou si uvědomují sílu přírody, hodnotu přírodních zdrojů, kvalitu životního prostředí. Je to pro ně objevování nového světa, ale vlastně návrat ke kořenům,“ všímá si ředitel.
Změnou prošly i prodejní kanály, kterými se výrobky Lerosu dostávají k zákazníkům. Tradičně je prodávají v lékárnách, supermarketech, restauracích nebo kavárnách. Oblíbený je též internetový obchod. Před rokem otevřeli první vlastní testovací prodejnu v obchodním centru na pražském Černém Mostě.
„Chceme být zákazníkům blíž, ukázat jim kompletní nabídku našich výrobků a dopřát jim zážitek. Nejvyšší tržby jsou pochopitelně před Vánocemi,“ prozrazuje Mateáš.
Když už jsme u zážitků, Leros pořádá ve Strážnici také bylinkové workshopy. V nich se zájemci mohou dozvědět podrobnosti o vybraných rostlinách a jejich vlivu na zdraví, ale také si připomenout, jaké bylinky použít k očistě těla, oslavě slunovratu nebo k lepšímu spánku.