Flexinovela po půl roce. Místo větší volnosti řeší firmy hlavně náklady a chaos
Půl roku poté, co vstoupila v účinnost takzvaná flexinovela zákoníku práce – balík změn, který měl zvýšit flexibilitu trhu práce, zjednodušit administrativu a nabídnout zaměstnancům lepší rovnováhu mezi prací a rodinou, přichází první střízlivé hodnocení. Nadšení se zatím nekoná. Firmy popisují spíš opatrné vyčkávání, zátěž, komplikace a vyšší náklady.
Vyplývá to z dat Hospodářské komory prezentovaných na Legislativním fóru 2025 i z rozhovorů s podnikateli napříč velikostmi a sektory. Flexinovela přinesla několik pozitivních změn, ale zároveň potvrdila, že čeští zaměstnavatelé stojí v těžkém trojúhelníku: drahá práce, nedostatek lidí a nepředvídatelné regulace.
Cena práce dál dusí konkurenceschopnost. Zdanění práce v Česku patří k nejvyšším v OECD. Odvody zaměstnavatele i zaměstnance dohromady tvoří více než čtyřiačtyřicet procent celkových nákladů na práci, což firmy řadí mezi nejzásadnější překážky svého růstu.
„Cena práce v Česku je dlouhodobě největší bariérou pro podnikání. Drahá pracovní síla jde ruku v ruce s nedostatkem kvalifikovaných lidí,“ říká Markéta Schormová, místopředsedkyně Sekce zaměstnanosti Hospodářské komory ČR.
Firmy tak často drží zaměstnance, kteří nemají ideální kvalifikaci. Ne proto, že by chtěly, ale protože zkrátka není z koho vybírat. Náborová bolest přetrvává napříč ekonomikou: od výroby až po IT.
Hospodářská komora mezi svými členskými firmami zjišťovala, jak vnímají například změny v otázce Dohod o provedení práce (DPP) a Dohod o provedení pracovní činnosti (DPČ). Není překvapení, že příliš kladných odpovědí nezaznamenala.
Změny v dohodách o provedení práce a pracovní činnosti byly původně prezentovány jako zásadní modernizace, která ukončí „švarcsystém v bílých rukavičkách“. Po půl roce se ale ukazuje, že realita je mnohem méně dramatická. „Představa, že se v Česku masově zneužívají dohody, se nepotvrdila,“ říká Schormová.
Firmy nové povinnosti přijaly, ale bez nadšení. Na DPP a DPČ jsou stále závislé. Jde totiž o jediný skutečně flexibilní nástroj, který jim umožňuje flexibilně reagovat na krátkodobé výkyvy zakázek. Výhody? Rychlé ukončení, nižší náklady, jednoduchost. Nevýhody? Stále víc administrativy a menší manévrovací prostor.
Flexinovela měla také rozhýbat částečné úvazky. Jenže český trh práce se dál brání. Zatímco v Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek kolem dvaceti procent lidí, v Česku je to sotva devět. A to i po covidové „vlnce“, která přinesla větší tlak na flexibilitu.
Důvody jsou dva – komplikovaná organizace práce a mzdové systémy nepřipravené na kombinace úvazků. „Pět lidí na plný úvazek se řídí lépe než dva na poloviční a tři na třetinový. A navíc je to pro firmy mnohem dražší na administraci. Společnosti totiž mají nějaký mzdový systém pro zaměstnance na plný úvazek, a když chtějí někoho zaměstnat na částečný, tak si ho musejí nechat přeprogramovat,“ popisuje komplikace Schormová.
Přesto zdůrazňuje, že bez částečných úvazků to dlouhodobě nepůjde. Česká pracovní síla stárne a generace padesátníků nebude schopná držet tempo plných úvazků donekonečna.
Na to upozorňuje i ministr práce Marian Jurečka: „V příštích pěti až sedmi letech přijde obrovská vlna onemocnění, která dopadne na celý trh práce. Potřebujeme prevenci i flexibilitu.“ Svá tvrzení opírá o data, která ukazují enormní nárůst obezity, problémů s duševním zdravím, infarktů, onkologických onemocnění u mnohem nižší věkové skupiny než dřív.
Přinesla i světlejší momenty
Firmy oceňují prodloužení zkušební doby u běžných zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a vedoucích ze šesti na osm, zrušení vstupních prohlídek u nerizikových profesí, které přineslo výraznou úsporu času i peněz nebo zkrácení výpovědních lhůt a možnost samorozvrhování pracovní doby. Jde o kroky, které podle podnikatelů posouvají pracovní právo směrem k 21. století.
Tam, kde se očekával největší skok kupředu, přišlo zklamání: digitalizace. Flexinovela umožnila elektronické doručování pracovních dokumentů. V praxi je to ale slepá ulička. „Přimět zaměstnance používat datovou schránku je nereálné. A maily se zaručeným podpisem jsou nekomfortní pro obě strany,“ popisuje Schormová.
Firmy proto volají po možnosti využívat firemní intranety či HR platformy, které pokládají za bezpečné, auditovatelné a jednoduché. Současná právní úprava je ale nepouští dál než na práh roku 2010.
Podobně dopadl i nový režim výpovědních dob. Velké podniky měly roky zaběhlý rytmus „ukončování uprostřed měsíce“. Nová úprava zavedla chaos. Výpovědi se tříští do různých termínů a komplikují plánování směn i kapacit.
Jeden požadavek zazníval mezi firmami nejhlasitěji: urychlit nový cizinecký zákon, který má zjednodušit zaměstnávání lidí ze třetích zemí. Podniky, zejména v průmyslu, už dnes stojí na hraně personálních možností. A pokud se bude česká pracovní síla dál ztenčovat, flexibilita trhu práce nic nevyřeší. Bude prostě chybět pracovník.
Schormová v závěru své prezentace ocenila vůli vlády se o flexinovele vůbec bavit. Mrzí ji ale rezervovanost vlády ohledně digitalizace. „Je frustrující, když jsou firmy plně digitalizované a pak přijde zákon a chce od nich papír. Už ani zaměstnanci to kolikrát nechtějí. Na technologiích je vidět, jak právo kulhá za realitou,“ uzavřela téma.
The post Flexinovela po půl roce. Místo větší volnosti řeší firmy hlavně náklady a chaos appeared first on Forbes.