Už můžu začít křičet?

Před lety jsme v Prátru jako rodina šli na vodní horskou dráhu, napsal na Facebooku autor, který si říká Norbert Trdnout. Sedíte v té plastové kládě, řetěz pod vámi cvaká a táhne vás to nahoru. Hodně nahoru. Vidíte celé město, lidi jsou jako mravenci a vy víte, že za chvíli to přijde.



Těsně před tím zlomem, na samém vrcholu, kde vidíte tu propast pod sebou, se kláda na pár vteřin zastavila. Bylo ticho.



A máma se do toho ticha zeptala: "Už můžu začít křičet?"



Přesně tak si připadám dneska, když čtu to, co napsal Donald Trump Norsku.



Díváme se do propasti. A náš premiér běhá po papírnictví a shání glóbus, aby zjistil, jestli ta propast je na severu nebo na jihu.



Odpověď zní: Ano. Už můžete začít křičet.



Představte si mezinárodní právo jako katastr nemovitostí. Doteď jsme žili v iluzi, že váš pozemek je váš, protože je to napsané v tlusté knize na úřadě. Že existují pravidla.