Nepřímo, postupně a z dividend. Scénář, který se nabízí pro zestátnění ČEZ

Energetická skupina ČEZ tento týden nepotěšila investory, když její akcie klesly během úterního obchodování o více než patnáct procent. Za spuštěním výprodejů stála zprvu slova ministra průmyslu Karla Havlíčka, že stát nebude s ovládnutím ČEZ nijak otálet.

Havlíček ve svém nedělním vyjádření moc sdílný nebyl a zažehl tím spekulace o tom, jak přesně bude mechanismus „zestátnění“ skupiny ČEZ fungovat.

„Nebudeme to oddalovat, máme určitý připravený scénář, jak budeme pokračovat. Máme připravený takový model, který nebude zatěžovat nějakým zásadním způsobem ani státní rozpočet, ani společnost ČEZ,“ načrtl Havlíček jen základní mantinely zamýšleného dealu.

Forbes proto oslovil ekonomy a analytiky dlouhodobě sledující titul ČEZ na pražské burze včetně jeho byznysových aktivit i plánů a finančních výkonů s dotazem, jak by mechanismus pro ovládnutí ČEZ státem, který v něm dnes drží téměř sedmdesát procent, mohl vypadat.

„Informace odkazující na vyjádření Karla Havlíčka jsou spíše obecného charakteru a nelze z nich prozatím s jistotou vyvozovat, jestli stát přistoupí k plnému, nebo částečnému převzetí společnosti,“ uvedl pro Forbes Cuong Manh Le z Patria.cz.

„Hnutí ANO se snaží vytvořit dojem, že peníze lze jednoduše natisknout či dluhy někam skrýt. 250 miliard pro vykoupení všech zhruba třiceti procent akcionářů někdo musí zaplatit. A pokud se má jít cestou, že dříve či později bude ČEZ zcela státní, tak těchto 250 miliard bude v každém případě finančním tokem na vrub celkové bilance veřejných financí,“ říká k tomu ekonom Capitalinked Radim Dohnal.

Jeho slova ale odporují ústy ministra Karla Havlíčka vyřčené podmínce, že celý obchod nijak nezatíží nejen rozpočet ČEZ, ale i státní rozpočet.

„Jednou z variant, která by mohla odpovídat slovům pana Havlíčka, by bylo rozdělení společnosti a následná výměna podílů ve výrobní části za podíl ve zbývajících segmentech s nějakým doplatkem,“ říká analytik J&T Banky Milan Lávička.

„To by odpovídalo jak tomu, že to zásadně nezatíží ČEZ ani státní rozpočet, tak tomu, že by letos mohly proběhnout přípravné kroky na rozdělení a následně v příštím roce či ještě později samotná výměna podílů,“ dodal.

„Zmínka o modelu, který by zásadním způsobem nezatížil ani státní rozpočet, ani společnost ČEZ, však z našeho pohledu může spíše implikovat, že by se mohlo jednat o částečné převzetí s cílem získat pod plnou státní kontrolu výrobní část ČEZ,“ přiklání se k podobnému řešení Cuong Manh Le z Patria.cz.

Věta šéfa resortu průmyslu a obchodu by detailnějším rozborem mohla implikovat, že stát odkoupí minoritu ČEZ nepřímo, postupně a z budoucích peněžních toků ČEZ.

Celý mechanismus by v tomto případě mohl stát na třech nohách, a to kombinaci využití budoucích dividend ČEZ, využití překlenovacího financování a restrukturalizaci, nebo chcete-li rozdělení celé skupiny.

Zjednodušeně řečeno, stát by rozdělil firmu na výrobu a distribuci, přičemž výrobu by znamenaly hlavně jaderné elektrárny, které by zcela ovládl, a minoritáři by za to dostali hotovost.

Kterou cestou?

Kde by stát hotovost vzal, aby tím nezatížil státní kasu ani rozpočet ČEZ? Nabízí se varianta, že založí účelovou společnost (SPV) sloužící jen pro potřeby financování této transakce, tato společnost si peníze půjčí skrz klasické nástroje na finančním trhu v podobě například dluhopisů nebo bankovních úvěrů. Tyto půjčené peníze pak bude postupně splácet z budoucích dividend ČEZ.

ČEZ loni na dividendách rozdal celkově zhruba 25 miliard korun, a to ještě pod kletbou v podobě daně z mimořádných zisků (takzvané WFT) a daně z nadměrných tržeb, které od letošního roku už nemají platit.

Z předloňského zisku minoritářům vyplatil zhruba osm miliard, za tento rok to po konci WFT a tím i vyšším vykázaném zisku (jelikož nebude negativně ovlivňován daní) může být i přes deset miliard.

Přesně takovou částku by pak mohla státem založená SPV splácet dluh. Jak vysoký bude, záleží na ocenění celého minoritního podílu. Odhady trhu hovoří o rozpětí od 150 do 250 miliard korun za odkup části, jejíž hlavní součástí budou jaderné elektrárny, což je do budoucna hlavní bonanza ČEZ.

Pokud by k tomuto modelu „zestátnění“ ČEZ došlo, půjčka by mohla být splacena za zhruba patnáct let. Bez dopadu na rozpočet i účetnictví ČEZ.

Mnozí ale ohledně této varianty optimističtí nejsou.

„Evangelisté této podoby socialismu slibují, že EBITDA ČEZ bude další roky ročně 130 miliard korun či více. Já čekám, že brzy do doby dokončení této (nesmyslné) operace padne významně pod ročních sto miliard korun. A to kvůli nižším realizačním cenám elektřiny a novému tlaku ERÚ na pokles výnosů z regulovaných plateb za distribuci elektřiny a plynu,“ uvedl Radim Dohnal z Capitalinked.

Ovšem jaký opravdový recept na získání skupiny ČEZ pod stoprocentní kontrolu státu poradci nové vlády napsali, na to si budeme muset počkat až do oznámení celého mechanismu těmi nejvyššími. Detaily bychom měli znát v horizontu maximálně pár měsíců.

The post Nepřímo, postupně a z dividend. Scénář, který se nabízí pro zestátnění ČEZ appeared first on Forbes.