Z Krkonoš do nemocničních sálů celého světa. Příběh firmy, bez níž se neoperuje
Výrobky MZ Liberec možná nejsou úplně „sexy“, bez nich by se ale žádná nemocnice v Česku neobešla. Jsou součástí operačních sálů i pokojů, kde musejí být pacienti napojení na přístroje.
Ač sídlí v Rudníku u Vrchlabí, v názvu má firma, která vyváží svůj artikl do celého světa, úplně jiné město. V roce 1957 byla pod názvem Montážní závody založena coby státní podnik v Liberci.
Tam sice dodnes ještě některá svá oddělení zachovává, výrobu a showroom ale přemístila právě do Rudníku. Obce, jejíž počátky se datují do třináctého století a jsou spojené s německými a českými přistěhovalci, kteří tehdy v Krkonoších, na úpatí Černé hory, dolovali stříbro, zlato, měď a železo.
Dnes tu žije kolem dvou tisíc obyvatel a ve zrekonstruovaném komplexu stojí moderní závod MZ Liberec. Se svými více než dvěma sty zaměstnanci a ročním obratem kolem půl miliardy korun je ve své specializaci největší v zemi.
„Navrhujeme, vyrábíme, dodáváme a montujeme rozvody medicinálních a technických plynů,“ shrnuje ředitel firmy Marek Matěják. Když Montážní závody před téměř sedmdesáti lety vznikly, byl jejich záběr mnohem širší, dodávaly třeba výtahy do budov.
Od osmdesátých let minulého století se však firma začala více zaměřovat právě na medicinální plyny a na jejich rozvody skrze měděné trubky, které vedou od kompresorů, generátorů ze sklepení nemocnic na jednotlivé pokoje.
Kromě toho přidali i výrobu koncových prvků plynů. Ať už to jsou lůžkové rampy na pokojích, nebo na operačních sálech otočné stropní komplexy.
„Kolem roku 2002 jsme se začali víc zabývat exportem, nejdříve jsme se soustřeďovali na východní trhy zemí postsovětského bloku, hodně na Kazachstán, Uzbekistán, Ukrajinu. Asi o deset let později jsme odkoupili v Rudníku starou fabriku, kterou jsme v podstatě zbourali a přebudovali na nový podnik, protože v Liberci už nám prostory v centru na provoz nestačily,“ přibližuje ředitel.
Export byl pro firmu stále zajímavější, ale nerozvíjel se tak, jak si představovala. Speciálně na západních trzích se setkávali s odezvou, že ač jsou jejich výrobky kvalitní, vypadají příliš staromódně.
A to byl moment, kdy do podniku vstoupila liberecká skupina LIF rodiny Kučerových, pod niž spadá například pivovar Svijany. Společnost firmu odkoupila od původního majitele a v roce 2021 začala psát její další kapitolu.
„Byl to nový impulz pro růst. Začali jsme mnohem víc investovat do vývoje nových výrobků, najali jsme si firmu Divan Design, špičkové studio zabývající se průmyslovým designem ve zdravotnictví. Jejich designéři tu naši hrubou mechanickou konstrukci zabalili do hezkého obalu a postupně jsme začali zboží uvádět na trh. Ruku v ruce s tím šel i rebranding firmy, který se kompletně dokončil v loňském roce,“ popisuje Marek Matěják.
Reakce trhu byly okamžité. Tržby začaly růst, zákazníků přibývat, zvyšoval se i podíl exportu. „Šli jsme do toho vývoje s tím, že nechceme kopírovat stávající řešení, chceme je udělat podle sebe, s ohledem na healing architecture, tedy léčivou architekturu,“ vysvětluje ředitel Matěják.
Různé studie totiž podle něj ukazují, že to, jak se cítí pacient v nemocničním prostředí, má vliv na jeho rekonvalescenci.
„Kromě toho, že chceme, aby naše výrobky byly na pohled hezké, protože zajímavý design otevírá dveře, je důležité, aby svými technickými parametry byly světovou špičkou. Zkrátka aby nikdo nebyl lepší než my,“ pokračuje Matěják.
Do toho firma ještě přidává různé vychytávky, například ambientní osvětlení nebo biodynamické světlo, které podporuje kognitivní funkce pacienta, protože se přizpůsobuje dennímu cyklu.
Výrobky firmy jsou všude tam, kde je potřeba urgentní zdravotní péče a kyslík nebo jiné medicinální plyny. Jde o různé lůžkové rampy, které jsou nad hlavou pacienta a kde je možné mít mnoho různých rychlospojek medicinálních plynů.
Vybavují rovněž jednotky ARO nebo JIP či takzvané dospávací pokoje zdrojovými mosty, kde je možnost připojit jak vybavení v podobě přístrojů, tak i plynů.
Vlajkovou lodí firmy jsou pak stropní stativy pro operační sály, kde je většinou jeden anesteziologický, druhý chirurgický. Součástí jsou i pasivní ramena, kterými mohou lékaři manipulovat podle potřeby. Na nich jsou pak pověšená světla nebo monitory vitálních funkcí. Ty dodává německá firma.
Výrobky firma prodává v nejrůznějších barvách a dekorech, i s dětskými motivy a antibakteriálním nástřikem, aby nedocházelo ke zbytečnému šíření bakterií.
Rampy jsou vybavené třemi různými světly – čtecím, ambientním a nočním. To je vymyšlené tak, že v sobě nemá modré světlo, aby když jde pacient v noci na záchod, se plně neprobudil. Nejhorší, co se může stát, že si pustí do očí modré světlo a pak nemůže usnout.
Kromě designu se musí řešit například i tvar výrobků, aby nedocházelo k negativními víření vzduchu v rámci laminárního proudění v operačních sálech.
„Pak je důležité, aby splňovaly užitné funkce i pro personál, aby si tam mohli atmosféru doladit právě ambientním osvětlením a hudbou, která podporuje relaxaci a pohodu. Takové požadavky mají hlavně zákazníci ze západních zemí a soukromí investoři,“ přibližuje Marek Matěják.
Mezi nejčastější zákazníky patří nemocnice, polikliniky, sanatoria, ale i léčebny dlouhodobě nemocných, hospice nebo Alzheimer centra.
Speciálně v nich investoři vyhledávají cirkadiální osvětlení, které podporuje přirozené biologické rytmy člověka. Výjimkou pak nejsou ani veterinární kliniky. Firma spolupracuje i se školami, hlavně s biomedicínskými obory, kam dodává své výroby zdarma pro potřeby výuky.
MZ Liberec je jedničkou na českém a slovenském trhu, vyváží ale do zhruba osmdesáti zemí světa. Export roste hlavně na Balkáně, ale také ve Skandinávii. Prosadit se snaží rovněž v Indii, což je země se zajímavým potenciálem z hlediska ekonomiky i demografie.
„Při exportu nám pomáhá i agentura CzechTrade. Jsou schopni sehnat nám kontakty, a tím, že mají v mnoha zemích své kanceláře, znají místní mentalitu i podnikatelské prostředí, dokážou poradit, na co si dát pozor, čím zaujmout. Toho jsme využili právě v Indii,“ oceňuje Marek Matěják.
Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině se firma dnes více orientuje na zaoceánské zákazníky. V Kanadě má podle Matějáka rozjetou akvizici, která společnosti pomůže s průnikem na severoamerický trh.
Mezi země, v nichž má MZ Liberec největší tržby, patří Polsko, Slovensko, Chorvatsko, Rumunsko, celá Skandinávie a Velká Británie. Více rozvíjet se začíná také Německo.
Mimo Evropskou unii je to Kazachstán nebo Uzbekistán. V minulosti to bývala také Ukrajina. Právě Ruskem napadená země patřila mezi trhy, kde se české firmě extrémně dařilo. Teď v ní za poslední dva až tři roky realizovala jen tři operační sály, a to v rámci daru od České republiky.
Všechny technologie potřebné pro výrobu mají v Rudníku svoje. „Na to jsme hrdí, jsme česká firma, bez zahraničního kapitálu a všechno si vyrábíme sami, v Česku. Nekupujeme žádné materiály z Číny ani z dalších podobných zemí, a i když to někdy může znamenat trochu vyšší náklady, tak z této strategie uhnout nechceme,“ zdůrazňuje Marek Matěják.
Přiznává ale, že čínská konkurence je veliká. Co mluví proti ní, je to, že výrobky nejsou na takové úrovni jako ty české.
„Nemají smysl pro detail, zpracování není tak propracované, tím my jsme možná až chorobně posedlí, že musí vše přesně sedět. Jim nevadí, když je vidět nějaká spára nebo šroubek, u nás nic takového neprojde,“ tvrdí šéf MZ Liberec.
Čínský výrobek může být zdálky hezký, ale pak funkčnost a hlavně následná podpora pro zákazníka je nulová, zejména pro toho evropského. Tamním výrobcům jde podle Matějákova tvrzení jenom o to, zboží prodat.
„U nás je veliká přidaná hodnota, že se snažíme o dlouhodobá partnerství, za našimi zákazníky vysíláme do různých zemí vlastní techniky,“ vysvětluje ředitel a upozorňuje na problém, který trápí nejen je.
Firmy mimo Evropskou unii totiž nemusejí splňovat tak náročné legislativní podmínky, nemusejí mít certifikace, za něž se platí nemalé částky, a to je pro výrobce ve zdravotnictví značná konkurenční nevýhoda na světovém trhu. Do Evropy se pak mohou dostávat nekvalitní výrobky, které nesplňují dané standardy.
Do pěti let chce firma MZ Liberec svůj obrat zdvojnásobit a přiblížit se jedné miliardě korun. Dlouhodobě se zabývá také myšlenkou rozšířit své portfolio přímo o výrobu světel a operačních stolů. „Měli bychom tak kompletní nabídku,“ uzavírá Marek Matěják.
The post Z Krkonoš do nemocničních sálů celého světa. Příběh firmy, bez níž se neoperuje appeared first on Forbes.