Obletovaná herecká superstar točí v Praze. V čem tkví kouzlo Leonarda DiCapria?
Vítěz Oscara, herecký univerzál, magnet filmových fanoušků. Leonardo DiCaprio již několik dní v Česku natáčí film What Happens at Night s režisérem Martinem Scorsesem. Proč se zrovna on stal jednou z posledních hollywoodských hvězd, které dokáží přitáhnout diváky do kin jen na své jméno? A jak se stalo, že z playboye plynule přešel do rolí umaštěných tatíků?
V Praze se rozjel hon na filmové hvězdy. Režiséra Martina Scorseseho pečlivě fotila jeho dcera Francesca, která ho na úvod jeho pobytu doprovázela, herec Mads Mikkelsen se zase ukázal při návštěvách gastronomických podniků v centru a nyní se (nejen) v hlavním městě pohybuje i Leonardo DiCaprio.
Ten se zatím pozornosti vyhýbá, ostatně si ho štáb poctivě hlídá, stejně jako celé natáčení. O What Happens at Night se píše už týdny, přitom studio Apple, které film vyrábí, dosud pražské natáčení ani oficiálně nepotvrdilo. Je to ale veřejné tajemství, stejně jako přítomnost řady hollywoodských hvězd v metropoli.
Nový film vychází ze stejnojmenné knižní předlohy Petera Camerona. Ta těží z hutně temné a realitu rozmělňující atmosféry. Ústřední linie sleduje rozpadající se manželství páru, který cestuje do evropského města za účelem adopce. Ladění opředené motivy smrtelnosti a lidské komunikace disponuje takřka kafkovskými parametry.
Důležitá část se odehrává v hotelu. Tuto lokaci Scorsese se svým týmem pravděpodobně nalezl v secesním W Prague na Václavském náměstí. Film, v němž hrají také Jennifer Lawrence nebo Jared Harris, bude mít ze Scorseseho filmografie stylem a vyprávěním nejblíže k schizofrennímu Prokletému ostrovu. I v něm ztvárnil hlavní roli DiCaprio.
Jednapadesátiletý herec dostal od Scorseseho jako hlavní referenci pro svou nynější postavu dílo jiného hollywoodského velikána, mistrovský thriller Vertigo od Alfreda Hitchcocka. Ten rozkresluje fascinaci překlopenou do zničující obsese a stupňujícího se voyeurismu a problematizuje nezachytitelnost lidských pudů. A jak ukázala jediná čerstvá fotka DiCapria z diskuse k výroční projekci jeho staršího hitu Revenant, herec je patrně na novou roli vybaven knírkem.
Leonardo DiCaprio is already in Prague for the filming of WHAT HAPPENS AT NIGHT pic.twitter.com/D2nLHrbL0m
— ~ Lu ~ (@todoxjlaw) February 28, 2026
Před DiCapriem jako již mnohokrát stojí obtížná a morálně ambivalentní postava, pro něž má dlouhodobě nebývalý cit.
DiCaprio bývá terčem kritiky a posměšků, ty méně vážné si utahují z jeho randění se ženami výhradně mladšími pětadvaceti let, ty serióznější zdvihají obočí nad pokrytectvím v oblasti enviromentálního aktivismu. Přes to všechno se ale mnohdy zapomíná, jak vynikajícím hercem s neobvyklou autonomií se DiCaprio stal.
Cestu k ní si vydřel. Vždy chtěl být hercem, vždy snil o tom, že bude točit takové filmy, jaké chce on sám. Nechtěl se stát hercem jednoho typu, jakkoli k tomu měl díky přirozeně hezounské tváři předpoklady. V devadesátých letech ještě jako náctiletý prokázal nesmírný talent a citlivost při ztvárnění mentálně handicapovaného bratra protagonisty ve filmu Co žere Gilberta Grapea.
Vyhnul se karikatuře, zůstal své postavě maximálně věrný, nepřehrával, na první místo stavěl bezprostřednost a empatii. V památné scéně, kde nachází mrtvou matku, od humanistické naivity přechází k pronikavé tragédii.
Komplexní role ho provázely i dál, ale ta vrcholná z ranku romantických rozervanců přišla až v roce 1998, s Titanicem Jamese Camerona.
Do té doby byl DiCaprio braný jako velmi talentovaný mladý herec z nezávislých projektů. Titulní postavy robustního blockbusteru se chopil poprvé, navzdory prvotním rozpakům studia. Klenot melodramatických romancí je stále DiCapriovým nejvýdělečnějším filmem s tržbami okolo 2,2 miliardy dolarů, a především v něm potvrdil, že jeho tvář dokáže diváky přitáhnout.
Mohl se nechat velmi jednoduše zaškatulkovat, k čemuž by svádělo angažmá ve výpravném dobrodružství Muž se železnou maskou nebo horečnatá epopej Pláž. Ale i když zde ztvárnil drzé krasavce, dokázal jim otisknout potřebnou vrstevnatost. Rolí drzých šibalů, kteří nahlodávají určité pořádky nebo svádějí mezigenerační boje, se chvíli držel.
V Chyť mě, když to dokážeš ztvárnil v opozici Tomu Hanksovi vykutáleného podvodníčka, jeho první ze sedmi spoluprací se Scorsesem byla historická freska ohledávající kořeny dnešní Ameriky Gangy New Yorku. Již dříve měl měl možnost hrát s Robertem De Nirem, tentokrát se vedle Hankse mohl učit i od velikána Daniela Day-Lewise.
Právě mazácká zkušenost se s mladistvou, leč vždy konceptuální neohrabaností skvěle doplňovala. Už v této době, tedy kolem roku 2005, byl DiCaprio v pozici, kdy si mohl projekty vybírat. Jeho honoráře astronomicky rostly, paralelně však také jeho umělecká svoboda.
Steven Spielberg, Martin Scorsese, James Cameron, Danny Boyle, Clint Eastwood, Quentin Tarantino, Sam Mendes, Baz Luhrmann, Alejandro Gonzalez Iñárritu, Christopher Nolan, Ridley Scott nebo Paul Thomas Anderson.
Jen málokdo se může chlubit takovým portfoliem s velikány současné anglofonní kinematografie. DiCaprio má u každého svého filmu jistotu režijní zkušenosti a kvality, zatímco tvůrci mají mnohem jednodušší shánění financí. Filmy začal i produkovat. A to nejen ty, ve kterých hraje.
Zároveň u něj dlouhou dobu převládal určitý paradox. Jakkoli nikdy nehrál plakátové hrdiny a jednoduché postavy, Titanic a jeho mediální mašinérie jej v očích mainstreamových médií a bulváru na dlouhou dobu uzamkl. Neustále o něm bylo referováno jako o tom krásném mladíčkovi. Jako by se Hollywood a tisk nechtěly smířit s tím, že herec stárne.
Tento přilnutý stereotyp definitivně rozbil s Nespoutaným Djangem, kde ztvárnil ústředního záporáka Calvina Candieho, vůbec poprvé v kariéře. Cholerický rasista trpící syndromem nejchytřejšího člověka v místnosti disponoval slizce děsivým šarmem. DiCaprio zakonzervoval banální zlo i chladnou komplexnost člověka, který je stejně nepředvídatelný jako jednoduchý.
S playboystvím se rozloučil Velkým Gatsbym, subverzivní přerod ze stydlivého makléře v penězi opitého prasáka předvedl ve Vlku z Wall Street. V té době byl na vrcholu, takřka pravidelně točil dva filmy ročně. Internetem koloval vtip, že je prokletý, protože zatím nedostal Oscara navzdory čtyřem nominacím.
Pro vytouženou sošku si došel na dřeň ohlodaným a sněhem zavátým survival westernem Revenant Zmrtvýchvstání. Zde dostal prostor okázale demonstrovat fyzické a nonverbální herecké schopnosti. Drtivou většinou stopáže se doslova proplazil beze slov a do tváře vepsal existenciální tíseň, agonii a neverbalizovatelné pocity ohledávající hranu lidských možností.
Po tomto zadostiučinění přišlo zvolnění tempa. Za posledních deset let hrál jen ve čtyřech filmech. Jeho druhá spolupráce s Quentinem Tarantinem na filmu Tenkrát v Hollywoodu značí další fázi DiCapriova prozkoumávání možností nových rolí. A to postav s existenciální krizí. Rick Dalton jako trápící se herec na pozadí průmyslových změn je jednou z vůbec nejlepších kreací.
DiCaprio zde člověka s hroutícím se světem portrétuje s tragickou poťouchlostí, především ale mistrovsky ovládá energii scén, kdy ztvárňuje herce v akci. Nesmírně obtížné odlupování vrstev a přepínání tonalit nikdy nebylo tak fascinující, dojemné a humorné zároveň.
Tíseň z explicitně kolabujícího světa kvůli neschopnosti a ignoraci americké vlády prostřednictvím postavy nerdského taťky ztělesnil v netflixové satiře K zemi hleď! Poprvé se ve fikční tvorbě mohl věnovat své celoživotní vášni – upozorňování na ekologickou krizi a nutnost ochrany přírody. Vedle filantropie o tomto tématu produkoval i několik dokumentů, například apelativní 11. hodinu.
O to paradoxnější je skutečnost, že často pobývá na luxusních jachtách a navštívil megalomansky obludnou svatbu Jeffa Bezose s nespočtem soukromých tryskáčů. Dvousečné obrazy výsostného kapitalisty a ekologického aktivisty zkrátka nejdou moc dobře dohromady, což mu značná část veřejnosti důsledně omlacuje o hlavu.
Naštěstí herecky zůstává stále neochvějně jistý. Ostatně v polovině března bude už posedmé bojovat o Oscara, tentokrát za roli v županu pobíhajícího táty z Jedné bitvy za druhou. Zbrklostí, jointy i novým nábojem poháněný bývalý revolucionář, který se snaží zachránit svou dceru, je půvabně nezařaditelnou figurou. Je zmítaný osobní odpovědností, rezignací a také frustrací.
Herec snad více než kdy jindy připomněl, co mu vždy šlo nejlépe. Spojení nadhledu, tragiky, humoru, rozpustilosti i určité fatálnosti. Je groteskní a tklivý zároveň. Díky kariérní rozvaze a oddanosti kinematografii dokázal publikum naučit, že na plátně nesledují DiCapria, ale mnohovrstevnatého a chybujícího člověka. Což se málokteré superhvězdě povede.
The post Obletovaná herecká superstar točí v Praze. V čem tkví kouzlo Leonarda DiCapria? appeared first on Forbes.