Týden na Ukrajině: Druhé výročí začátku války a nové sankce proti Rusku
V sobotu 24. února 2024 uplynuly dva roky od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu a rozpoutal invazi s hrůznými zvěrstvy vůči ukrajinskému národu ve snaze zničit Ukrajinu jako zemi. Při příležitosti tohoto smutného výročí a také kvůli úmrtí Navalného oznámila řada zemí nové sankce proti Rusku. Jaké ztráty utrpěla Ukrajina během dvou válečných let? A co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
Počet obětí. Dva roky války na Ukrajině si podle údajů OSN (zveřejněných v listopadu 2023) vyžádaly přes deset tisíc zemřelých civilistů, včetně více než 560 dětí, a přes 18 500 zraněných osob. Skutečná čísla však budou pravděpodobně mnohem vyšší. Více než 14,6 milionu lidí žijících na Ukrajině (přibližně čtyřicet procent obyvatel) stále potřebuje nějakou formu humanitární pomoci. Čtyři miliony lidí, včetně téměř milionu dětí, jsou vysídleny v rámci země a více než 6,3 milionu lidí žije jako uprchlíci mimo vlast.
Materiální škody. Ukrajina kvůli ruské agresi přišla o třicet procent své ekonomiky, asi pětinu svého území a 3,5 milionu pracovních míst. Poškozeno bylo 8400 kilometrů silnic a jen v Kyjevě a okolí Rusové poničili více než dvacet devět tisíc budov (pouze tři pětiny byly mezitím opraveny), celkově zasáhly škody na domech téměř dva miliony domácností. Co se týče poškozených kulturních a turistických statků, nahlášeno jich od února 2022 bylo 4779.
Plány na poválečnou obnovu. Podle nové studie z letošního února bude rekonstrukce válkou zničené země v příštím desetiletí stát 486 miliard dolarů, zatímco před rokem se odhadovalo, že to bude 411 miliard dolarů. V rámci odhadu jsou nejvyšší potřeby v oblasti bydlení (osmdesát miliard dolarů), následují doprava (sedmdesát čtyři miliard dolarů), obchod a průmysl (téměř šedesát osm miliard dolarů), zemědělství (padesát šest miliard dolarů), energetika (čtyřicet sedm miliard dolarů), sociální ochrana a živobytí (čtyřicet čtyři miliard dolarů) a řízení nebezpečí výbuchu (třicet pět miliard dolarů). Zpráva dále uvádí, že ve všech odvětvích dosahují náklady na samotné odklízení trosek a nakládání s nimi téměř jedenáct miliard.
Pomoc Česka. Petr Fiala uvedl, že Česko dosud poslalo Ukrajině ze svých skladů například šedesát dva tanků, sto třicet jedna bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či šestnáct systémů protivzdušné obrany. Z další pomoci premiér jmenoval tisíce raket do raketometů, desítky tisíc dělostřeleckých nábojů a přes čtyři miliony nábojů pro ruční zbraně. Pro české firmy vydal navíc stát na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině vývozní licence v hodnotě sto třicet miliard korun. Česko zároveň poskytuje útočiště 384 tisícům ukrajinských uprchlíků a za dva roky války udělilo dočasnou ochranu celkově 590 tisícům z nich. Aktuálně se Česko chopilo iniciativy a shání v Evropě 1,5 miliardy dolarů (třicet pět miliard korun) na dělostřelecké granáty. O možnosti zakoupit je ve třetích zemích informoval již minulý týden prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci.
Bílý dům oznámil přes 500 nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které podle USA na několika kontinentech pomáhají obcházet již platné sankce. Rovněž uvalí vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení. Mezi sankcionovanými subjekty jsou například platební systém Mir (ruský ekvivalent služeb Visa či MasterCard), největší ruský lodní dopravce Sovkomflot nebo banka SPB, kterou vlastní společnost SPB Exchange, druhý největší burzovní provozovatel v Rusku. Nové sankce oznámila také Kanada.
Další balík sankcí přichází i z EU. Členské státy schválily již třináctý balík sankcí v řadě proti Rusku, který obsahuje seznam sto šesti jednotlivců a osmdesáti osmi institucí či firem. Moskva uvedla, že nové sankce považuje za nelegální.