Miloš Zeman své postprezidentské období pojal svérázně, ale zároveň věrně svému celoživotnímu naturelu. Zatímco bývalí prezidenti ve světě po odchodu ze své funkce zakládají knihovny či instituty a píšou se zkušenými publicisty své paměti, Zeman se každou středu nechá přivézt a vynést do své „kanceláře“ vzniklé z repasované ložnice, přijímá zde různé obskurní figurky a aktuálně před pár dny vyplivl do knižního světa slátaninu zvanou „Spiknutí“, ve které zúčtovává s lidmi, kteří ho údajně chtěli zbavit prezidentského úřadu. Vše korunoval křtem tohoto díla, který se konal v Arcibiskupském paláci a na němž se sešla sestava pitoreskních postaviček jak z céčkového panoptikálního cirkusu.
