Úskalí dostavby Dukovan. Cena, voda i spor KHNP s Westinghouse

Nad dostavbou dvou bloků Dukovan jihokorejskou KHNP visí několik otazníků.

Vládní kabinet ve středu 17. července rozhodl o tom, komu přiklepne historicky největší zakázku Česka za stovky miliard korun. Vláda dala na doporučení ČEZ a jako preferovaného uchazeče na dostavbu Dukovan si vybrala jihokorejskou skupinu KHNP, která tak v jaderném tendru zvítězila nad druhým zájemcem v podobě francouzské EDF.

Korejci mají v Dukovanech postavit dva nové jaderné bloky, zároveň s nimi bude vláda jednat o opci na dostavbu dalších dvou bloků v druhé české jaderné elektrárně Temelín. Nad dostavbou ale už nyní před podpisem finální smlouvy, o jejíž konkrétních parametrech nyní bude KHNP jednat s vládou, visí mnoho otazníků.

Cena

Hodnota celé zakázky dostavby Dukovan je důležitý parametr, který by měl zajímat každého Čecha. Cena nových reaktorů se totiž propíše do cen elektřiny v Česku. A to až na šedesát let. Premiér Petr Fiala ve středu uvedl, že „výrobní cena nových bloků bude nižší než devadesát eur za megawatthodinu“, což je v podstatě dnešní hodnota, za kterou se obchoduje elektřina na lipské burze. 

Problémem ale je, že jde o cenu daleko přívětivější než u jiných jaderných elektráren nyní dostavovaných v Evropě. U nich výrobní cena přesahuje sto eur za megawatthodinu.

Navíc, celkové náklady výstavby jednoho bloku v Dukovanech jsou zatím spíše jen v obrysech. Vláda si představuje náklady na úrovni dvou set miliard korun v současných cenách za jeden blok. V této hodnotě ovšem nejsou započítány náklady na financování, které mohou dostavbu značně prodražit. 

Sami Korejci uvádějí, že finální cena bude ještě předmětem jednání s vládou. „Celkové náklady projektu vyčíslené českou vládou, které zahrnují náklady na výstavbu a rezervní fond pro nepředvídané události, zatím neuvádějí konečnou výši smlouvy s dodavatelem, ta se může lišit v závislosti na výsledku společných jednání,“ uvedla ve středu KHNP.

Způsob financování

Vlastník projektu je společnost Elektrárna Dukovany II patřící pod ČEZ. Financovat výstavbu by měl ale stát, tedy daňoví poplatníci. Otazníky ale stále visí nad tím, jak přesně se bude financovat zejména druhý blok. Pro první blok je totiž už vyjednaná u Evropské komise takzvaná notifikace, která umožňuje veřejnou podporu státu, pro druhý blok ale nikoli.

A tak se čeští vládní představitelé budou muset opět vydat do Bruselu a vyjednat další notifikaci, což je sám o sobě proces na několik měsíců. Kdyby ji nevyjednal, financovat druhý blok by musel ČEZ, pro kterého by to mohlo být až příliš velké sousto. 

V době vysokých rozpočtových schodků by ale investice za stovky miliard korun mohla být velkým soustem i pro stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve středu i tak uvedl, že stát vynaloží v příštích pěti letech na přípravné práce pro dostavbu bloků osmdesát až pětaosmdesát miliard korun bez nutnosti zavádět mimořádná rozpočtová opatření.

Spor KHNP s Westinghouse

Krátce po vládním vyhlášení vítěze jaderného tendru se ozvala severoamerická společnost Westinghouse Electric, která byla jedním z uchazečů tendru na dostavbu jednoho dukovanského bloku, nesplnila ale podmínky a do rozšířeného tendru na dostavbu až čtyř nových bloků se již nepřihlásila. 

Westinghouse ve středu o sobě dal vědět prohlášením, že korejská společnost KHNP „není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou v Česku v tendru nabídla“.

A to proto, že Američané pomohli Korejcům s počátečním vývojem reaktoru APR1400, jehož verze s nižším výkonem APR1000 má být použita pro nové bloky v Česku a že podle příslušného nařízení americké vlády podléhá v takovém případě vývoz jaderných technologií pro zahraniční subjekty jejímu souhlasu.

Korejci pomoc Westinghousu nezpochybňují, kontrují ale tím, že základní technologie reaktoru byla vyvinuta v Jižní Koreji a tím nepodléhá vývozním omezením Spojených států. A právě ohledně toho v současnosti probíhá u soudu arbitrážní řízení proti KHNP, které se bude táhnout zřejmě až do konce příštího roku. 

Pokud by řízení dopadlo ve prospěch Westinghousu, mohlo by to značně zkomplikovat dostavbu Dukovan. KHNP by totiž nemohla využít svůj reaktor v zahraničí.

Voda

Další úskalí by mohlo plynout z technické povahy věci. Dukovany totiž ročně spotřebují zhruba šedesát milionů kubíků vody. Voda v jaderných elektrárnách slouží k přenosu tepla v reaktoru, řízení štěpné reakce a chlazení celého systému. 

Dukovany se chladí z vodního díla Dalešice napájeného řekou Jihlavou. Jeho kapacita je 144 milionů kubíků vody, které chladí současné dohromady čtyři reaktory, každý o výkonu půl gigawattu. Celkový výkon reaktorů by se měl po dostavbě dvou bloků zdvojnásobit.

Jeden nový blok má totiž mít výkon 1,2 gigawattu, což je v Dukovanech maximální možná hodnota právě kvůli spotřebě vody. V Temelínu se mohou stavět výkonnější jednotky.

Obavy pramení hlavně z budoucího vodohospodářského vývoje. Vody v přírodě totiž postupně ubývá. I proto ČEZ zvažuje, že by u nových bloků využil technologii takzvaného suchého neboli vzduchového chlazení, které by roční spotřebu vody Dukovan mělo snížit o dvacet milionů kubíků.