Socialistka? Ani omylem. Jak si Kamala Harris rozumí s velkým byznysem

Už ve volbách na pozici nejvyšší státní zástupkyně podpořily Kamalu Harris velká jména Silicon Valley. Jak si nejen u nich stojí dnes, když se část technologického sektoru přiklání k Donaldu Trumpovi?

Kamala Harris si jako kalifornská nejvyšší státní zástupkyně vybudovala cenné konexe nejen v Silicon Valley. Dokáže ale na svou stranu získat špičky amerického byznysu, jejichž část se přiklání k Trumpovi? A může její zvolení znamenat odklon od Bidenových snah více regulovat a danit korporátní sféru?

Krátce před zvolením nejvyšší státní zástupkyní Kalifornie v roce 2010 se Kamala Harris vydala do sídla Googlu ve městě Mountain View na debatu Talks at Google. V hodinovém rozhovoru s vedením a zaměstnanci společnosti je nazvala svou rodinou a snažila se přítomné ujistit, že nebude stát v cestě technologickým inovacím.

„Nemůžeme stát v cestě růstu a rozvoji podniků. To nemusí být na úkor pomoci spotřebitelům, ani na úkor boje proti špatným podnikům, protože ty fungují také na úkor těch dobrých,“ balancovala Harris před čtrnácti lety mezi ochranou spotřebitelů a podporou rozvíjejícího se technologického sektoru.

Ve volbách na pozici nejvyšší státní zástupkyně pak Harris finančně podpořilo několik velkých jmen Silicon Valley: například Marc Benioff, CEO společnosti Salesforce, Sheryl Sandberg, bývalá COO Mety, nebo Jony Ive, někdejší šéfdesignér Applu.

Po zvolení v roce 2010 se ale nezdráhala proti nekalým praktikám big techu zakročovat. Harris vedla žalobu proti eBayi kvůli náborovým praktikám poškozujícím volnou soutěž na pracovním trhu a později tlačila také na Facebook a Google, aby omezily šíření takzvané revenge pornografie (šířené za cílem poškodit či vydírat oběti). Varovala také Uber, že právně zakročí, pokud z kalifornských silnic neodstraní autonomní vozidla.

Současný prezident Joe Biden se za tři a půl roku v Bílém domě v očích některých na Wall Street obrátil proti velkému byznysu. Ačkoli měl před zvolením reputaci politického centristy, v kampani i během úřadu se vyslovoval pro zvýšení daní pro nejbohatší a zabránění korporacím obcházet jejich placení.

Biden tak obrátil politiku exprezidenta Trumpa, který po vzoru republikánských prezidentů v úřadu prosadil daňové úlevy korporacím a vysokopříjmovým Američanům – navzdory historické zkušenosti Spojených států, kdy takové kroky tamní ekonomiku oslabovaly.

Někteří šéfové a šéfky velkých amerických firem nejen z technologického sektoru se veřejně i v soukromí vyslovují pro Trumpa. Přestože například Elon Musk, CEO Tesly či SpaceX, v minulosti přispíval oběma hlavním americkým stranám, po nedávném pokusu o atentát na Donalda Trumpa napsal na své síti X, že Trumpa plně podporuje.

Navrch slíbil Trumpově kampani přispívat pětačtyřicet milionů dolarů měsíčně, což ale po několika dnech částečně popřel – Trumpovi se údajně chystá posílat mnohem nižší částky.

V červenci se na Trumpovu stranu přidali a finanční podporu avizovali také Marc Andreessen a Ben Horowitz, zakladatelé venture kapitálového kolosu Andreessen Horowitz. Názorový obrat nastal u IT investora a podnikatele Davida Sackse. Ten sice po útoku Trumpových příznivců na Kapitol v roce 2021 vyzýval k Trumpově vyloučení z úřadu, ale letos v červenci exprezidenta podpořil na republikánském sjezdu.

V postu na X také vyzval ostatní velké investory a podnikatele k podpoře Trumpa a zmínil několik dalších velkých jmen stojících na exprezidentově straně. Kromě Muska mezi ně patří Joe Lonsdale, spoluzakladatel kontroverzní firmy Palantir či Doug Leone, investor v IT a rizikovém kapitálu.

Podle Anny Massoglia z výzkumné organizace OpenSecrets jde ale spíše o konzervativně smýšlející podnikatele než technologický sektor jako takový. „Není to tak, že by velcí hráči v big tech, kteří se tradičně přikláněli k demokratům, naráz měnili strany,“ uvedla Massoglia pro CBS News.

„Místo toho vidíme, jak se antiestablishmentová konzervativní frakce stává politicky aktivnější,“ domnívá se. Kvůli nedostatku dat podle ní nelze určit skutečnou šíři podpory Trumpa mezi zástupci amerického byznysu. Finanční podpora konzervativních podnikatelů by však mohla být pro Trumpovu kampaň významná.

Donald Trump v červenci na soukromé schůzce se stovkou amerických CEO slíbil, že po svém zvolení sníží korporátní daň na dvacet procent, což by pro velké společnosti znamenalo ušetřené miliardy dolarů. Už proto dělá podpora Trumpovy kampaně členy velkých firem vrásky současné administrativě.

Harris se proto na jaře letošního roku začala setkávat se zástupci velkých amerických firem. Podle Bloombergu to insideři z Wall Street nazvali „ofenzivou šarmem“.

V Bílém domě i rezidenci viceprezidentky Harris v posledních měsících pravidelně mluvila se současnými i bývalými zástupci gigantů jako Visa, American Express, JPMorgan Chase, Motorola a dalšími. Nemuselo přitom jít nutně jen o zajištění finanční podpory v prezidentské kampani – lídři a lídryně velkého amerického byznysu mohou veřejnost ovlivnit ve vnímání, jak se daří americké ekonomice.

Ostatně právě kondici amerického hospodářství s nimi Harris údajně probírala v prvé řadě. A chtěla také slyšet jejich zpětnou vazbu k ekonomické politice Joea Bidena.

I při jiných příležitostech viceprezidentka obhajovala Bidenovu administrativu za konzistentní chování a navrácení stability po chaotických čtyřech letech Trumpovy vlády. Podle Bloombergu vládní kroky šéfy velkých podniků spíše frustrovaly – ošívali se z vyšší regulace a vynucování federálních pravidel, kdy Biden například zakročil proti takzvaným junk fees, tedy skrytým poplatkům poškozujícím spotřebitele.

Může tak Harris v kampani strhnout investory z řad velkých korporací na svou stranu? Prezidentovy kroky nemusejí jít nutně na její vrub, protože úřad americké viceprezidentky nemá formální vládní kompetence. Biden svou viceprezidentku pouze pověřoval některými oblastmi, například imigrací či bojem za práva žen na interrupce. Po zvolení se však Harris může jen těžko obrátit proti směru zavedenému svým předchůdcem.

„Bylo by radikální, kdyby politiku krocení velkého byznysu obrátila a podkopala Bidena ve stěžejním a populárním odkazu celé jeho vlády,“ podotkl ve vysílání CNBC Hal Singer, profesor ekonomie na University of Utah. „Koneckonců, má vůči Bidenovi a naplnění jeho odkazu dluh,“ zdůraznil.

Harris nemůže podkopat Bidenův odkaz krocení velkého byznysu.

Podle The New York Times by mohla být Harris v ekonomické politice ještě progresivnější než Biden. Ve funkci nejvyšší státní zástupkyně a senátorky prosazovala univerzální zdravotní péči a daňové úlevy pro pracující třídu placené ze zvýšeného zdanění velkých firem.

Na druhou stranu byla Kamala Harris v minulosti kritizována za údajnou benevolenci vůči velkým společnostem, což kritici dávali do souvislosti s jejími konexemi a podporou jejích kampaní velkými jmény Silicon Valley. The New York Times navíc připomenuly, že v minulosti čelila kritice za nevyšetřování banky One West Bank poté, co se podle kalifornského ministerstva spravedlnosti dopustila rozsáhlého pochybení při zabavování nemovitostí.

Ačkoli se Harris v době svého senátorství a prezidentské kampaně v roce 2020 etablovala jako progresivní politička, nesouhlasila například na rozdíl od některých levicovějších politiků s rozdělením velkých firem jako Facebook. Podobné kolosy by podle ní měly být spíše regulovány tak, aby si američtí spotřebitelé mohli být jistí, že jejich soukromí není narušeno.

V součtu zůstává hlavní otázkou, zda se více zástupců velkých společností nepřikloní ke Kamale Harris, pokud její podpora poroste a stane se favoritem na vítězství v prezidentských volbách. Tím je nadále s těsným náskokem v mezích statistické chyby Donald Trump.