Pod neutrální vlajkou. Jaké jsou podmínky olympijského startu Rusů a Bělorusů?

Na čerstvě zahájených letních olympijských hrách v Paříži startuje přes tucet ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou. Podle loňského rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru se mohou sportovci zemí vedoucích agresi na Ukrajině účastnit, ale nesmějí své země reprezentovat. Krok vzbudil kritiku desítek zemí a ozývala se i volání po bojkotu.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že atleti aktivně podporující ruskou invazi na Ukrajinu nebudou smět na hrách soutěžit. Umožnění účasti ruským a běloruským sportovcům výbor nazval „sjednocující misí olympijského hnutí“. Výbor jinak nařídil formální zákaz účasti Ruska a Běloruska s odvoláním na podobné zákazy řídicích orgánů pro tenis, cyklistiku či fotbal.

Země pozvánku nedostaly, ale pro sportovce ze zapovězených zemí mohli nadále usilovat o účast skrze podání formálních žádostí – nejprve řídicím orgánům sportů, v nichž hodlali soutěžit, a poté revizní komisi MOV. Ta posoudila, zda sportovci vyjádřili podporu ruské agresi a mají vazby na ruskou armádu.

V případě schválení účasti je sportovec označen jako „individuální neutrální atlet“, soutěžící pod vlajkou se zkratkou AIN (zkratka francouzského termínu). Na stejnokroji pak má červenou, bílou a modrou, tedy barvy francouzské vlajky. Pokud vyhraje zlatou medaili, místo domovské hymny zazní hudba navržená MOV.

Výbor zároveň uvedl, že žádný z ruských a běloruských sportovců nebude přítomen na zahajovacím ceremoniálu v Paříži. Do 20. července využilo celkem sedmnáct ruských atletů možnost startovat pod neutrální vlajkou, dvacet to odmítlo. Z Běloruska přijal nabídku stejný počet, zatímco sedm nesouhlasilo.

Po zahájení války zákazy postupně vydávaly různé sportovní organizace včetně tenisového Wimbledonu a Mezinárodní cyklistické unie. Například tenisový U.S. Open ale zákaz nezavedl s tím, že je podle jeho zástupců nespravedlivé, aby jednotliví sportovci nesli odpovědnost za činy a rozhodnutí svých vlád.

Krok povolit dotčeným sportovcům start na hrách sklidil mezinárodní kritiku. Mezi prvními odsoudil rozhodnutí MOV ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi sdělil, že ruští a běloruští atleti na olympijské hry nepatří. Zelenskyj také předsedovi výboru Thomasovi Bachovi vytkl, že „není možné být neutrální, zatímco jsou ničeny základy mírového života“.

Pařížská starostka Anne Hidalgo už loni navrhla, aby byli ruští a běloruští atleti vyloučeni úplně. Zástupci třiceti čtyř zemí, mezi nimi USA, Kanady či hostující Francie, vydali společné prohlášení vymezující se proti rozhodnutí MOV. Litva, Lotyšsko, Polsko a Dánsko zároveň pohrozily neúčastí.

Rada pro lidská práva OSN naopak krok výboru podpořila. Podle jejího vyjádření má „každý právo nebýt diskriminován na základě svého pasu“.