Tchajwanský summit podráždil Čínu. Jakou zprávou je ale pro evropský byznys?
Jakkoli se komunistický režim snažil účastníky odradit od cesty, tchajwanský summit Meziparlamentní alinace k Číně přivítal nejpočetnější delegaci. Co jsme se z něj dozvěděli?
Právě skončený summit Meziparlamentní aliance k Číně se snažil prostřednictvím zákonodárců ze čtyřiadvaceti zemí ovlivňovat mezinárodní politiku vůči Číně. Potvrdil vzrůstající napětí z posledních měsíců nejen kolem ostrovního státu, ale i regionu Jihočínského moře. „Wake up, světe,“ říká přímo z Tchaj-wanu česká poslankyně Eva Decroix.
Aliance nazývaná zkráceně IPAC dráždí Čínu od chvíle, kdy před čtyřmi lety na výročí čínského masakru na náměstí Nebeského klidu vznikla. Od té doby se stala největší organizací, usilující o mezinárodní spolupráci v koordinaci politiky vůči komunistické mocnosti.
„IPAC můžeme vnímat jako platformu pro formulaci konkrétních politických opatření formou legislativních návrhů. Z tohoto pohledu má poměrně široké možnosti, jak ovlivňovat politiku vůči Číně,“ shrnuje analytik Filip Šobok, vedoucí pražské kanceláře Středoevropského institutu asijských studií.
Setkání podpořili účastí tchajwanský prezident i viceprezidentka a šlo o vůbec nejpočetnější účast meziparlamentní delegace v zemi. Summit měl ale mnohem více „poprvé“ – především se poprvé konal přímo na Tchaj-wanu. A přestože Čína organizaci IPAC v minulosti mnohokrát kritizovala, její diplomacie poprvé přistoupila k otevřenému odrazování členů od účasti, o čemž informovala agentura AP.
„Mnoho zde přítomných zákonodárců zmínilo snahu čínských zástupců je od cesty odradit. Vedlo to však pouze k posílení jejich rozhodnutí, což je z mého pohledu obdivuhodné. Tato okolnost mne vedla ke zmínění také naší české zkušenosti Jaroslava Kubery,“ říká jedna z účastnic, česká poslankyně Eva Decroix.
Tehdejší předseda Senátu a výrazný tuzemský politik byl krátce před svou smrtí kvůli plánované cestě na Tchaj-wan pod silným tlakem čínské ambasády. Pevninská Čína považuje ostrov, kam se po komunistickém převzetí moci uchýlila opozice, za svou součást – a totéž žádá po zbytku světa.
„Tlak na jednotlivé zákonodárce, aby se summitu nezúčastnili, je svým způsobem bezprecedentní. Jednak je hodně přes čáru, jednak bude nutně kontraproduktivní – poslanci jsou členy IPAC právě proto, že mají vůči podobné nepříliš subtilní diplomacii výhrady,“ vysvětluje sinolog Martin Hála, zakladatel projektu Sinopsis, informujícího o současné Číně.
Mezinárodní nervozitu vyvolávají i územní spory v Jihočínském moři.
Napětí kolem Tchaj-wanu v posledních letech vytrvale roste. Země je objektem dezinformační kampaně a kyberútoků, mezinárodní nervozitu vyvolávají i územní spory v Jihočínském moři, v nichž figurují také Filipíny, Japonsko a Spojené státy, stejně jako Rusko.
„Katastrofa související se zastavením, byť i dočasným, dopravy v průlivu by se projevila v celosvětové ekonomice. Nejvíce by zasáhla rozvojové země a v západních zemích by způsobila raketový nárůst cen mnoha výrobků,“ uvedla poslankyně Eva Decroix.
Byť samotný politický summit konkrétní dopady na byznys nejspíš nebude mít, s mezinárodními obchody jistě souvisí. „USA i Evropská unie jsou pro Čínu jedněmi z nejvýznamnějších ekonomických partnerů,“ připomíná analytik Šobok. „Zatímco Spojené státy jsou v posledních letech vůči Číně, jejím automobilům i surovinám a dalšímu zboží velmi asertivní, Evropská unie je partnerem, kde to není tak jednoznačné.“
S tím souhlasí i další expert na čínskou politiku Martin Hála: „Pro Čínu je mnohem výhodnější roztříštěný postoj okolního světa.“
Z pohledu Číny jsou důležité zejména exporty zelených technologií, například elektromobilů. V nich jen těžko hledá konkurenci, podobně jako v surovinovém bohatství. Vývoz je pro zemi nyní zásadním faktorem, kterým vylepšuje svou ekonomickou kondici.
Pro Česko zůstává Čína zásadním obchodním partnerem – z pohledu importu je hned po Německu druhým největším. V roce 2023 dovozy směrem do Česka dosáhly 881 miliard korun.
Roky intenzivního česko-čínského obchodního přátelství, úzce provázané s prezidentstvím Miloše Zemana a politickým vlivem někdejšího nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, jsou však dávno pryč. Sešlo z nich stejně jako ze slibů na investice ve výši 230 miliard.
Tuzemský byznys teď naopak hledá čím dál větší napojení na Tchaj-wan, který se diplomatické izolaci navzdory stal špičkou v technologiích, jako jsou čipy a polovodiče, ale i optoelektronika nebo cloudové systémy. Objem tchajwanského exportu do České republiky dosáhl vloni necelých třiceti miliard korun.
IPAC momentálně hodlá prosadit v národních parlamentech rezoluce, které budou odsuzovat snahy Čínské lidové republiky dezinterpretovat mezinárodní právo pro účely čínského nároku na Tchaj-wan. Což bude stejně tenký led jako současný boj o budoucí podobu námořních map v Jihočínském moři.