AI hledá šťávu. Datová centra kvůli ní vysávají energetickou soustavu
Nástup a masivní využití umělé inteligence přineslo nový tlak na využití zelených zdrojů energie. K provozu AI jsou totiž potřeba masivní datová centra, která zase v důsledku spotřebují velké objemy energie i vody na chlazení. A těch není vždy dostatek.
Podle analýzy realitní společnosti Savills a dat portálu Statista by měl evropský trh s umělou inteligencí dosáhnout objemu 76,5 miliardy eur, tedy skoro o čtvrtinu více než v minulém roce. A až do roku 2030 má podle Savills růst patnáctiprocentním tempem. Jenže provoz AI není pouze o sofistikovaných algoritmech ve světě jedniček a nul – ve světě fyzickém potřebuje poměrně masivní infrastrukturu. Konkrétně datová centra.
„Umělá inteligence je pro datová centra přínosem, na druhou stranu mění jejich požadavky. Uplatní se zejména v optimalizaci zdrojů, kyberbezpečnosti nebo snižování ekologické stopy datových center. Zároveň mění využití AI infrastrukturu a z důvodu rostoucí kapacity úložišť a hardwaru vyžaduje větší prostory,“ vysvětluje Ondřej Míček, který má v Savills na starost segment průmyslových realit.
Datová centra mají podle předpovědi Mezinárodní agentury pro energii (MEA) mezi roky 2022 a 2026 zdvojnásobit své nároky na elektrickou energii. Na světě jich v tuto chvíli stojí přes osm tisíc, přičemž zhruba třetina z nich ve Spojených státech, kolem šestnácti procent v Evropě a asi deset procent v Číně.
Datacentra se stala zcela klíčovou součástí jakékoli technologické infrastruktury po celém světě. Ve světě běžícím na cloudech a signálu 5G jimi procházejí finanční transakce, veškeré dění na sociálních sítích i systémy státních správ. Už teď, na prahu zrodu generativní umělé inteligence, spolykají více než procento světové spotřeby energie.
Svou roli sehrálo i dolování kryptoměn: digitální získávání bitcoinu si minulý rok podle MEA ukrojilo dvě procenta z celkové spotřeby elektřiny ve Spojených státech.
Procentuálně se možná nezdá, že jde o velké energetické porce. Je ale důležité vzít v úvahu srovnání třeba klasického vyhledávání a využívání nástrojů jako ChatGPT, jehož tvůrce OpenAI mimochodem svůj vlastní vyhledávač nedávno spustil.
Podle Davida Portera z amerického Electric Power Research Institute je například zadání požadavku na ChatGPT desetkrát náročnější na energii jako stejný dotaz ve vyhledávači Google. Podle Portera už nyní AI konzumuje deset až dvacet procent energie spotřebované datovými centry.
Existují i extrémnější případy: v Irsku už datová centra spotřebovávají pětinu veškeré energie v zemi. MEA odhaduje, že v roce 2030 by datová centra mohla polykat devět procent elektřiny v USA – a to je využití generativní umělé inteligence stále v plenkách.
Data po česku
Datová centra samozřejmě vznikají i u nás. „Mezi největší uživatele vlastních datacenter v České republice patří Seznam, který provozuje tři: dvě v Horních Počernicích a jednu v Benátkách nad Jizerou. Dále to jsou mobilní operátoři O2 a T-Mobile nebo logistická společnost DHL, která provozuje datové centrum na pražském Chodově,“ vyjmenovává Ondřej Míček.
Nejvýraznějším hráčem na poli tuzemských datových center je Altron, který postavil dvě zmíněná centra pro Seznam. Oproti tomu třeba brněnská společnost MasterDC provozuje v Praze a Brně vlastní datacentra, ve kterých ukládá data bank, pojišťoven či e-shopů.
Požadavek na větší energetickou spotřebu ale přichází v rozkolísané době přechodu na udržitelné zdroje energie. A všechny proklamace a závazky směrem k udržitelnější energetice tím dostávají výraznou ránu.
Stačí se podívat na největší jména. Google se před čtyřmi roky zavázal dosáhnout uhlíkově neutrální spotřeby energie do roku 2030. Podobně se vyslovil i Microsoft, který vloni složil slib, že se mu to podaří do deseti let. Jenže boom umělé inteligence do toho technologickým gigantům hodil vidle.
Microsoftu se loni zvedla produkce skleníkových plynů o třicet procent.
Microsoftu, hlavnímu investorovi do OpenAI, se v důsledku intenzivního vývoje modelů AI zvedla vloni produkce skleníkových plynů o třicet procent. Problémem se navíc stává i voda potřebná k chlazení.
Například Arizona se podobně jako spousta států na jihu Spojených států potýká s nedostatkem pitné vody. Tamní datové centrum Microsoftu jí přitom ročně spotřebuje 150 milionů litrů – ekvivalent šedesáti olympijských bazénů. Jiný příklad představují centra v Číně. Ty podle hongkongského think tanku China Water Risk spotřebují ročně asi tolik jako čínský Tchien-ťin s 13,8 miliony obyvatel.
Datová centra mají nicméně nespornou výhodu: mohou stát prakticky všude. A to otevírá výrazně dveře využití zelených zdrojů energie. A například zmíněná datacentra Seznamu se inspirují vysoce soběstačnými příklady ze severní Evropy. Chlazení v Horních Počernicích i v Benátkách nad Jizerou tak počítá s využitím dešťové vody i rekuperací tepla.