Kde se daří startupům? Mekou zůstává Silicon Valley, roste Tel Aviv

Třetina veškerého financování startupů v pozdních investičních stádiích probíhá v Silicon Valley. A celá polovina všech startupových investic pouze v pěti světových městech. Co dalšího o startupovém světě říká nová globální zpráva?

Oproti roku 2022 se ve venture kapitálových investicích loni točilo o čtyřicet sedm procent méně kapitálu. Trend se však v prvním letošním čtvrtletí začíná obracet. I toho si všímá Global Startup Ecosystem Report, za nímž stojí organizace pro rozvoj inovačních ekosystémů Startup Genome.

Analyzovala data bezmála 4,5 milionu startupů ve třech stovkách měst a více než pětapadesáti zemích po celém světě. Výzkum se zaměřoval na výkonnost startupů, dostupnost financování, potenciál etablovat se v globálním měřítku nebo počet inovací a zapsaných patentů v daném regionu. 

Není překvapením, že tři nejlepší ekosystémy si udržely stejné pozice jako v roce 2020: na prvním místě zůstalo Silicon Valley a za ním se umístil New York s Londýnem v těsném závěsu. Na čtvrtou příčku si však nově polepšíl Tel Aviv, který se o ni dělí s Los Angeles. 

Překvapit může, že na první pětici startupových měst připadá celková hodnota investic 4,4 bilionu dolarů, tedy padesát čtyři procent kapitálu, točícím se ve čtyřicítce nejstartupovějších regionů. Zbývajících pětatřicet ekosystémů dosahuje dohromady hodnoty čtyř biliony dolarů. 

Nováčky v první desítce jsou japonské Tokio a jihokorejský Soul, zejména díky vládním pobídkám, které ve spojení se samotnými investory a akademickou sférou vytvořily ekosystém, hlásící se o slovo také na mezinárodní startupové scéně. 

Celkový globální objem financování v pozdních fázích se vloni oproti roku 2022 snížil v průměru o třicet děvet procent procent. Silicon Valley však zaznamenalo pokles o pouhých šest procent – i díky tomu zvýšilo svůj globální podíl na financování pozdní fáze na dvacet šest procent.

V regionu se sice odehrává menší počet transakcí než dříve, ale investované firmy si zde sáhnou na větší částky. Tahouny statistiky jsou pak startupy zabývající se umělou inteligencí: OpenAI, Inflection, Databricks nebo Anthropic, do kterých se loni investice jen hrnuly.

Zajímavým trendem je růst startupového ekosystému v Tel Avivu. Ten nezastavila ani izraelská válka v Gaze, v jejímž důsledku utrpěla i ekonomika – podle dat izraelského Ústředního statistického úřadu byla dva týdny po vypuknutí války mimo provoz až třetina všech společností v zemi.

Aktivita tamních startupů přesto zůstala rekordní a tamní sektor nejpokročilejších technologií, často obstarávaných právě mladými firmami, tvoří dokonce osmnáct procent izraelského HDP. 

V druhé polovině loňského roku Tel Aviv dokonce se sedmi exity předčil první čtveřici startupových regionů vyjma Silicon Valley. Největší tamní exit představovala technologická platforma Oddity, která chce na základě AI a obrovského počtu uživatelských dat vyvíjet průlomovou kosmetiku. Loňský vstup na burzu Nasdaq firmu ocenil na více než dvě miliardy dolarů. 

Obrovský potenciál izraelského startupového prostředí vnímají i čeští investoři. Do tamních startupů dlouhodobě investuje například  KKCG Karla Komárka prostřednictvím fondu Springtide Ventures.

„Koncentrace startupů je v Izraeli obrovská. Země svou podporu strategicky nastavila tímto směrem a dlouhodobě z ní benefituje,” říká Petr Kopeček, ředitel Odboru akcelerace startupů v agentuře CzechInvest. 

Izrael podle něj musí inovovat, jinak by byla ohrožena jeho budoucnost. „Nejen kvůli nutnosti přizpůsobit se tamnímu podnebí, ale také regionální bezpečnostně-politické situaci. Pro izraelské startupy je samozřejmost mít globální ambice od prvního dne, jelikož si nepomůžou regionální expanzí, ale musí rovnou do USA či Evropy,“ popisuje svou zkušenost s tamním podnikatelským prostředím. 

CzechInvest má společně s CzechTradem v Tel Avivu dlouhodobě regionálního zástupce, řešícího požadavky českých firem při expanzi na tamní trhy. „Věřím, že české startupy se mohou v Izraeli obohatit o potřebné lokální know-how a navázat zajímavá partnerství. Nově se o to pokouší napíklad česká iniciativa CITIF, která spustila i česko-izraelský akcelerátor,“ zmiňuje Kopeček.

„Jako destinace pro zahraniční expanzi, se kterou můžeme pomoci akceleračním programem, se však podle našich dat startupům více líbí například Spojené státy, Německo nebo Velká Británie. Přímo o Izrael velký zájem nebývá,” přiznává.

Zmíněné země ostatně odpovídají i prvním příčkám žebříčku Startup Genome. V rámci Evropy je nejaktivnějším startupovým regionem Londýn, jakkoli byl vloni z hlediska velkých exitů zklamáním – nezaznamenal žádný exit v hodnotě přesahující miliardu dolarů. V roce 2022 byly oproti tomu hned tři a rok 2021 přinesl miliardových exitů dokonce dvanáct.  

Stejně tak objem financování pozdějších fází startupů se v Londýně minulý rok meziročně snížil o čtyřicet procent a k oživení tamního venture trhu došlo až v druhé polovině roku díky startupům jako Metropolis či Relativity Space.

Za posledních deset let však vzrostla celková hodnota londýnského technologického ekosystému ze 70 miliard dolarů v roce 2014 na 621,5 miliardy dolarů v roce 2023, díky čemuž město obhájilo post nejvýznamnějšího evropského technologického centra. V metropoli navíc aktuálně sídlí sto tři jednorožci, tedy firem s hodnotou přes miliardu dolarů

Za posledních deset let tamní trh zaznamenal osminásobný růst investic rizikového kapitálu a za dekádu dosáhly 107 miliard dolarů. Vloni pak venture kapitál v Londýně proinvestoval 12 miliard dolarů.