Kladivo na zdravotně postižené

„Na počátku byloslovo. No, bylo jich víc než jedno. Bylo to přímo věšteckésouvětí pracovnice Úřadu práce, kdy s leskem v očícha nadšením v hlase zvolala: „Máňó, je tady dalšínešťastník žádající o zvýšení příspěvku na péči!“,načež se miniaturní kanceláří rozeznělo něco podobného jakotady mistr zde. Po pěti minutách tichého přeměřování (no dobře, nebylo totak zcela, ale, kdo ví?), se paní pracovnice slavnostně vyjádřila:„Přišel jste, tudíž chodit umíte. V ruce máte beranici,tudíž žmoulat dovoleno. Žádost jste vyplnil a podepsal, tudížmentálně na úrovni. Slyšíte mě, i když tady máme mírnězatuchlo (Máňó!), cítíte to, ok, tudíž znamenám, smyslovévnímání vyhovující. Jéé, to je hezký pejsek, a proč mána sobě ten postroj, vždyť vypadá jako škaredý koník. Vy jstena něm přijel? Ale je nějaký tlustý, že vy ho moc krmíte. Myvám sebereme příspěvky na krmivo. Máňó! Tak ne,nesebereme, to jsme vám sebrali už dávno. Ale to fialové krmeníje dneska drahé, že jo, vy musíte mít tedy peněz, když tainflace a vůbec. Cože jste to vlastně chtěl? Jo, přidat???"