Asijské NATO, atomové zbraně a boj s deflací. Japonsko má nového premiéra
Japonsko od října vede liberální konzervativec a bývalý ministr obrany Šigeru Išiba. Ten se ihned vymezil proti Číně, zavázal se vyřešit deflaci a vyhlásil předčasné volby. Na jeho zvolení však japonské akcie reagovaly pětiprocentním poklesem.
O post premiéra se Išiba ucházel popáté a letos už dlouholetý politik uspěl. A jakmile vystoupil na pódium, nešetřil názory na to, jakou cestou se Japonsko musí pod jeho vedením vydat. „Dnešní Ukrajina může být zítra východní Asií,“ varoval v prvním proslovu v roli ministerského předsedy. Vymezil se tak proti zájmu Číny ovládnout ostrov Tchaj-wan, který komunistická země považuje za „separatistickou provincii“.
Sedmašedesátiletý politik by rád zabránil případnému vojenskému útoku na ostrovní stát vytvořením asijské obdoby vojenské aliance NATO. Taková myšlenka se však nelíbí některým Japoncům a ani většině okolních zemí. Išibovo zvolení však i přes nepravděpodobnost vzniku „asijského NATO“ Čínu nepotěšilo. Deník South China Morning Post se ve svém komentáři dokonce ptá, zda by se komunistická země neměla premiéra obávat.
Čínu, která v srpnu poprvé úmyslně narušila japonský vzdušný prostor, zřejmě netěší ani další Išibův záměr – mít přístup k jaderným zbraním. Jediný stát, jehož města kdy byla takovými bombami zničena, by měl podle Išiby mít možnost je vyrábět nebo alespoň na svém území skladovat ty americké. Jako obranu proti čínskému útoku to prosazuje již nejméně třináct let.
Velké plány má i na řešení nepříznivého stavu ekonomiky. Již tři dekády zápolí Japonsko s deflací, jenže s postupným zlepšením situace začaly růst i životní náklady, čemuž chce Išiba čelit novým stimulačním balíčkem.
„Potřebujeme podpořit lidi, kteří nyní trpí rostoucími náklady, dokud se nevytvoří pozitivní růstový cyklus, v němž růst mezd překoná inflaci a bude hnací silou kapitálových výdajů,“ řekl nový japonský premiér tamnímu parlamentu. Balíček by podle něj měl zahrnovat příspěvky domácnostem s nízkými příjmy a dotace místním samosprávám.
Navzdory rostoucím cenám a nejvyšším mzdám za poslední tři desetiletí však politici nepovažují problém deflace za vyřešený. „Jsme stále na půli cesty k dosažení ekonomiky, kde se lidé mohou cítit bezpečně a utrácet,“ myslí si Išiba, který před kariérou politika pracoval v bance.
Obavy, že by nový premiér mohl přijmout přísnou fiskální politiku, však po jeho zvolení vyvolaly takzvaný „šok z Išiby“. V jeho rámci se index Nikkei 225 propadl o 4,8 procenta. Naproti tomu japonská měna posílila ze 145 jenů za dolar před volbami na 142 jenů po volbách.
Posléze ale měna klesla na necelých 149 jenů za dolar, když ministerský předseda po setkání s guvernérem centrální banky oznámil, že Japonsko není připraveno na další zvyšování úrokových sazeb. Tím překvapil, protože dříve byl považován spíše za zastánce takových kroků.
Kromě Číny a stavu ekonomiky považuje Išiba za významný problém také demografickou krizi Japonska. Nízkou porodnost označil za „tichý stav nouze“ a statistiky tomu odpovídají. K udržení stabilní populace je zapotřebí v průměru 2,1 dítěte na matku, zatímco Japonsko se pohybuje kolem hodnoty 1,3.
Situace v zemi je tak špatná, že Japonsko má kromě Monaka nejstarší obyvatelstvo na světě s mediánem věku na necelých padesáti letech. Politici se již snaží situaci změnit například tím, že firmám nařídili, aby rodičům malých dětí nabízely flexibilní pracovní dobu.
A ačkoli je Išiba předsedou pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany, nesdílí názory svého předchůdce Šinzóa Abeho, kterého navíc během působení v jeho vládě často kritizoval. Nejhlasitěji vystupoval proti jeho ekonomickým opatřením zvaným „abenomika“, ale nesouhlasil s ním ani v přístupu k historii válečných zločinů Japonska nebo ve vztahu k sexuálním menšinám. Manželství pro všechny prosazuje Išiba i přesto, že je také členem ultrakonzervativní organizace Nippon Kaigi.
Ve funkci premiéra nahradil Fumia Kišidu, který se kvůli korupčním skandálům a z toho plynoucí nízké podpoře veřejnosti rozhodl znovu nekandidovat na post předsedy strany. Po zvolení předsedou a ještě před oficiálním uvedením do funkce premiér Išiba oznámil svůj záměr vypsat na 27. říjen předčasné volby.
Občané podle něj musí posoudit novou vládu co nejdříve. Pravděpodobně ale nehrozí, že by Liberálně demokratická strana nevyhrála – premiérského křesla si užívá 63 z necelých 69 let své existence.