Skleněná spirála, pivo a knedlíky. Český pavilon na Expu chce ohromit svět
Bude to světová událost, na niž se sjedou desítky milionů lidí. A Česko tak má jedinečnou příležitost představit jim svou zemi, řemeslo a výrobu, v níž vyniká. Výstava Expo 2025 se v dubnu uskuteční v japonské Ósace, v regionu Kansai, který je domovem více než dvaceti milionů lidí. Vyroste v zálivu, na umělém ostrově Yumeshima, jehož dominantou bude dřevěný kruh. Expo potrvá šest měsíců a zúčastní se jej 153 zemí.
„Naší ambicí je ukázat Česko jako sebevědomou a konkurenceschopnou zemi. Sice jsme ve srovnání s Japonskem malí, ale máme tam výbornou reputaci. Máme celou škálu špičkových vědců, architektů, umělců, hudebníků, sportovců, ale i firem. A chtěli bychom představit nejen silný národní příběh, ale také vybudovat platformu, která podpoří podnikatele a firmy v objevování nových obchodních příležitostí,“ říká generální komisař pro Expo Ondřej Soška.
A poutat pozornost na sebe budou Češi už svým národním pavilonem. Japonští organizátoři přidělili zemi strategicky umístěný pozemek, který je v samotném centru dění – na křižovatce hlavního bulváru a promenády u moře. V architektonické soutěži zvítězil působivý návrh ve tvaru skleněné spirály od studia Apropos Architects. Nosnou konstrukci stavby tvoří moderní dřevěné panely, fasádu pak umělecké sklo, které má v Česku několikasetletou tradici.
„V developerském byznysu platí jedno základní pravidlo, a to je ‚location‘. A my jsme si nemohli přát lepší. Pavilon bude stát na promenádě u moře, kde budou tančící fontány a kam každý večer zcela jistě dorazí většina návštěvníků,“ podotýká generální komisař.
Vzhledem k tomu, že stavba kombinuje materiály, jako je sklo a dřevo, nebylo vůbec jednoduché získat pro ni v Japonsku, zemi často sužované zemětřesením, stavební povolení. Český pavilon je totiž první dřevostavbou bez kovové konstrukce v ostrovním státu. Ne že by Japonci se dřevem nepracovali, ale práce s CLT panely, tedy křížem vrstveným masivním dřevem, je v zemi teprve v začátcích. Naopak Češi jsou v tomto odvětví výrazně napřed.
Pavilon staví japonská společnost Daisue, protože podle tamní legislativy musí mít hlavní stavitel japonskou stavební licenci. Jako subdodavatele ale má právě české firmy. Celková konstrukce pavilonu je jedinečná díky použití CLT panelů. Spojují je zámečnické prvky navržené tak, aby vydržely zatížení, zemětřesení i tajfun a zároveň působily lehce a vzdušně. CLT panely i skleněná umělecká fasáda pavilonu ze spékaného skla se vyrábějí v Česku a do Japonska se musely dovézt.
Před samotným vstupem do pavilonu bude čtrnáct schodů, což symbolizuje čtrnáct krajů. V přízemí bude restaurace, v patře nad ní se budou prezentovat české firmy a česká kultura. Jedním z nejzajímavějších míst bude střecha, kde vyústí návštěvnická stezka a kde se mohou pořádat zajímavé coworkingové akce.
Stezku dostal na starosti sklář a výtvarník Rony Plesl. Má být srdcem pavilonu, nejdůležitější částí, která by měla nalákat a zaujmout návštěvníky. Cílem je vytvořit emoce a proti Dubaji, kde to byla spíše sbírka exponátů, představit cestu jako ideu a koncepci, která ukáže to nejlepší, co v Česku máme. Tedy poctivé řemeslo, sklo a kulturu.
Hlavní inspirací návštěvnické cesty je nedokončený triptych Alfonse Muchy Tři věky – Věk lásky, Věk rozumu a Věk moudrosti. Hodnoty, na nichž podle Ronyho Plesla stojí prezentace České republiky. „Máme obrovskou šanci vytvořit něco, co bude mít charakter příběhu, ukázat dílo a šikovnost našich umělců. Oslovil jsem proto maskéra a umělce mladé generace Jakuba Matušku, který pracuje s hlubokými myšlenkami, které pak přenáší do postav a různých příběhů. Chtěl jsem spojit všechno, co může japonské publikum oslovit – ať už je to hudba, architektura, sochařství, malířství, něco, na co můžeme být hrdí,“ popisuje Rony Plesl.
A stejně jako před lety ohromila svět tavená plastika Stanislava Libenského, chce do Japonska přivézt své originální plastiky vytvořené pomocí světově unikátní technologie tavení skla Vitrum Vivum.
Zároveň ale chtějí jít v národním pavilonu tak trochu proti proudu. Není úplně cílem ohromovat super technologiemi, třebaže i ty budou mít své zastoupení. „Chceme vsadit na něco, čím jsme okouzlili svět. Ať to byl Jiří Trnka, nebo ve skle Stanislav Libenský. Chceme, aby návštěvnická cesta byla jednotná, měla jednotnou emoci, aby si na té cestě spirálou vzhůru připadal návštěvník jako poutník, který jde lesem. Kolem něj bude hudba, sklo, budou na něj mluvit hlasy. Chceme oslavovat lidskou práci, um, zarputilost, řemeslo,“ dodává výtvarník.
Možnost prezentace budou mít ale i byznysoví partneři se svými moderními technologiemi. Organizátoři chystají byznysový program třeba na téma kybernetické bezpečnosti, robotiky, umělé inteligence, inovací v bankovnictví, automobilovém průmyslu, zemědělství, věnovat se chtějí i tématu žen na manažerských postech.
Důležitou součástí bude i kuchyně. Kulinářský koncept sestavil kulinářský kurátor Tomáš Reger a provoz restaurace bude mít na starosti firma Gastro Invest Internacional. Ta už má zkušenosti z Expa v Dubaji.
„Zadání bylo vytvořit koncept pro restauraci, která má reprezentovat českou národní kuchyni, ale aby zároveň fungovala i pro japonské zákazníky a využila potenciál pavilonu,“ přibližuje Tomáš Reger. Využili tedy přední části pavilonu jako výdejního místa pro velké množství jídla, kdy budou schopni uvařit a vydat až dva tisíce porcí.
Hlavní roli pak bude hrát knedlík. Každý národ od západu na východ nějaký svůj má a čeští kuchaři si s ním dokážou kreativně pohrát. „Máme tři druhy těsta – kynuté, bramborové a tvarohové, které je zvláště typické pro českou kuchyni. A plánujeme několik druhů náplní. Velká část návštěvníků budou z 85 procent právě Japonci, ale i lidé z jiných koutů Asie, a tak jsme se snažili přiblížit chuťově právě asijskému trhu. Ale bez toho, aniž bychom používali netradiční nebo japonské ingredience,“ prozrazuje.
Upravit museli velikost knedlíku, aby se dal jíst hůlkami. Kuchaři použijí z velké části japonské produkty a české recepty. Kvalita ovoce v Japonsku je totiž vynikající, což umožní knedlíky plnit různými náplněmi. A kuchaři mysleli i na pochutiny k českému pivu. Nebude chybět tlačenka s petrželí a nakládanou cibulí anebo zavináč ze pstruha s typickou kyselou chutí.
Na chodu kuchyně se budou podílet špičky z Asociace kuchařů a cukrářů České republiky, včetně mladých talentů i zkušených mistrů. „Do projektu se zapojí takzvaná stará garda, tedy kuchaři, jejichž tradice a receptury sahají až k menu československého pavilonu na EXPO 1970 v Ósace. Na propojení tradice s inovací se budou podílet kuchaři Tomáš Popp, Jiří Eichner, Jiří Prosa a juniorní kuchař Štěpán Čermák,“ vyjmenovává jednatel společnosti Gastro Invest Internacional Petr Brož.
Restaurace bude mít dvě klíčové části – jednu venkovní, kde bude možné obsloužit lidi na promenádě, a druhou vnitřní s kapacitou až sedmdesát míst. „Chceme ukázat autentickou českou kuchyni, ale přitom také chceme mít z provozu restaurace finanční přínos,“ doplňuje Ondřej Soška.