Povinné zálohování petek a plechovek se blíží. Proč je některým trnem v oku?
Už brzy se má v Česku zásadně změnit způsob, jakým Češi nakládají s některými odpady. Místo vyhazování PET lahví a plechovek do kontejnerů je lidé budou muset nosit zpátky do obchodů. Novela, která má nový přístup zavést, čeká na projednání v parlamentu. Jak má vypadat v praxi, co přinese a proč jsou někteří proti?
Novela zákona o obalech čeká po říjnovém schválení vládou na projednání v Poslanecké sněmovně. „Očekáváme, že účinnost zákona bude během roku 2025 a systém by mohl být spuštěný v polovině roku 2026 nebo od počátku roku 2027,“ upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
„Povinné zálohování nápojových obalů pomůže dostat k recyklaci více než dva a půl miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst, jak ve městech a obcích, tak ve volné krajině,“ doplňuje Krejčí.
Dodává, že k povinnému zálohování v podstatě směřuje i nově přijaté evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Pro znovupoužití obalů v potravinářských aplikacích je zapotřebí vysoká čistota vysbíraného materiálu a tu zaručí zejména zálohování.
Také je potřeba zajistit povinnosti týkající se obsahu recyklovaných plastů v plastových nápojových lahvích, které vyplývají z evropské legislativy, a požadavky se budou zvyšovat.
„Dnes končí mimo kontejnery na tříděný odpad každá pátá PET lahev a tři ze čtyř plechovek. To dělá čtyři sta milionů plastových lahví a pět set milionů plechovek ročně. Proto má smysl zavést zálohování, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci devadesát procent všech prodaných obalů,“ dodává Krejčí.
Systém bude fungovat podobně jako u vratných skleněných lahví. Záloha má sloužit jako motivační nástroj, aby obaly nekončily ve směsném odpadu, na ulicích nebo v přírodě.
Při nákupu nápoje v plechovce nebo plastové lahvi si připlatíte k ceně produktu zálohu, jejíž výši stanoví vyhláška k příslušnému zákonu. Aktuální návrh počítá s jednotnou částkou čtyři koruny pro oba typy obalů, kterou dostanete zpět, když vrátíte prázdný obal na sběrné místo nebo do speciálního automatu na zpětný odběr, takzvaného zálohomatu.
Nápojové obaly není nutné před vrácením umývat. Zákazníci ale musejí počítat s tím, že tyto obaly už nebude možné skladovat doma sešlápnuté, jak byli dřív zvyklí. Zálohomaty totiž přijímají pouze obaly v nepoškozeném stavu, včetně etikety, aby mohl být naskenován unikátní čárový kód (EAN).
Zálohový systém se bude vztahovat na plastové lahve s nealkoholickými nápoji o objemu 0,1 až tři litry a také na plastové lahve s alkoholickými nápoji obsahujícími maximálně patnáct procent alkoholu. Výjimku z tohoto systému budou mít obaly od mléka a mléčných výrobků, které do záloh zahrnuty nebudou.
Povinně budou zálohované lahve a plechovky přijímat prodejny a čerpací stanice s plochou nad padesát metrů čtverečních, což znamená jedenáct tisíc míst po celém Česku. Povinnost přijímat obaly bude platit i pro online prodejce.
Menší obchody, obce, školy, stánky nebo organizátoři jednorázových akcí se mohou k systému připojit dobrovolně. V obcích nad tři stovky obyvatel, kde nebude žádné odběrné místo zřízené povinně nebo dobrovolně, zajistí povinné místo provozovatel systému. Díky tomu by měl být systém dostupný pro většinu obyvatel.
Novela zákona o obalech mimo jiné zavádí také nový recyklační poplatek na papírové reklamní letáky. Tento poplatek by měly hradit firmy, které letáky distribuují do schránek nebo obchodů. Získané finance poputují obcím na pokrytí nákladů spojených s recyklací a svozem odpadu z kontejnerů, kam letáky často směřují.
Kdo prosazuje zálohování?
Zavedení zálohování PET lahví a plechovek podporují zejména výrobci balených vod a piv, kteří se sdružují v iniciativě Zálohujme.cz. Na prosbu o komentář iniciativa do stanoveného termínu redakci Forbesu neodpověděla.
Iniciativa, jejímiž členy jsou například společnosti Mattoni, Kofola, Pivovar Bernard nebo státní Budějovický Budvar, má také podporu odborníků z Institutu cirkulární ekonomiky a ekologických organizací, jako jsou Greenpeace, Trash Hero, Zelený kruh, Hnutí Duha či Arnika.
Podle zastánců má zálohování přispět k tomu, aby použité obaly nekončily na ulicích nebo v přírodě, ale byly recyklovány a opětovně využity k výrobě potravinářských obalů.
Argumentují tím, že nový systém zajišťuje úplnou transparentnost dat, vysokou čistotu a kvalitu vytříděného materiálu i návrat materiálů k výrobci. Navíc je systém plně ekonomicky soběstačný a vykazuje velmi vysokou míru sběru.
Povinné zálohování by podle nich mohlo napomoci splnit cíle připravovaného evropského nařízení, které od zemí Evropské unie vyžaduje sběr devadesáti procent nápojových obalů do roku 2029. Pro země, které tohoto cíle nedosáhnou, bude zálohování povinné.
„Je to jediný způsob, jak zajistit cirkularitu materiálu. Navíc, pokud by Česko k zálohování PET lahví nepřistoupilo, zůstalo by takovým posledním ostrůvkem, kde by tento systém nefungoval,“ sdělil Forbesu v listopadovém rozhovoru generální ředitel Mattoni Ondřej Postránský.
Šéf Mattoni poukázal na to, že zálohování již bez problémů funguje v šestnácti evropských zemích, například v Německu, Norsku, Maďarsku nebo na Slovensku. Od příštího roku se k nim připojí i Rakousko a Polsko. Zálohovat „petky“ a plechovky tím pádem budou všichni sousedé České republiky.
Kdo je proti?
K odpůrcům povinného zálohování patří například Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), Asociace tradičního obchodu (AČTO) nebo společnost EKO-KOM, která se zabývá organizací svozu tříděných plastů prostřednictvím žlutých kontejnerů, přičemž PET lahve představují významný zdroj jejího financování.
Navíc EKO-KOM odvádí obcím platby za tříděný odpad, což často pomáhá kompenzovat ztráty v jejich hospodaření s odpady.
„Jedná se o politické rozhodnutí, na kterém ale musí panovat shoda vlády se zástupci nápojového průmyslu a obchodníky. AOS EKO-KOM to plně akceptuje a v případě zavedení záloh bude muset upravit stávající systém třídění odpadů tak, aby nadále efektivně fungoval i po vyjmutí zálohovaných druhů odpadů,“ komentuje téma Lucie Müllerová z EKO-KOM.
Ta také dodává, že to bude mimo jiné znamenat úpravu odměn pro obce, úpravu komunikace tématu směrem k veřejnosti, ale též optimalizaci systému třídění v konkrétních obcích.
Podle analýzy ČAOH negativa zavedení zálohového systému převažují nad možnými pozitivy.
„V Česku dnes velmi dobře funguje zavedený systém třídění v obcích, jehož účinnost je 82 procent. Česká republika je v množství vytříděných obalových odpadů na špici členských států Evropské unie. Cíl v evropské směrnici, tedy 77 procent odděleně sebraných PET lahví k roku 2025, je v současné době již plněn,“ tvrdí studie ČAOH.
Navazujícího evropského cíle v podobě devadesáti procent sběru k roku 2029 může být podle studie dosaženo ve stávajícím systému třídění, a to jeho dalším rozvojem, větší motivací lidí ke třídění, například tím, že dojde k dalšímu zahuštění sběrné sítě, případně širším zavedením takzvaných door to door systémů a na něj navazujícího technologického třídění.
Za krok špatným směrem pokládá zálohování i předseda Asociace tradičního obchodu (AČTO) Pavel Březina. Podle Březiny nejde z hlediska výrobců nápojů o ekologii, ale o snahu ušetřit desítky a stovky milionů korun za nákup suroviny potřebné k výrobě nových lahví.
„Jde přitom o výrobce, kteří nedávno prodávali, nebo dokonce i dnes prodávají část své produkce v nevratných skleněných lahvích nebo barevných PET lahvích, které nelze recyklovat,“ podotýká Březina. Skutečně ekologickým řešením by podle Březiny byl spíše další rozvoj stávajícího systému.
Důsledků zavedení se podle hlasů z retailu obávají i malé vesnické obchody, podle kterých by povinné zálohování mohlo vést k tomu, že jejich zákazníci, kteří budou muset vracet prázdné lahve na sběrných místech v supermarketech, využijí této cesty rovnou i k nákupu a na malé obchodníky ve své obci zanevřou.
„Celý problém není jenom o venkovských či jiných obchodech, ale o tom, že případné zavedení zálohování je z pohledu budovaného odpadového hospodářství naprosto nesystémovým krokem. Jeho výsledkem by bylo celkové zkomplikování života zákazníků i obchodníků kvůli lobby výrobců nápojů a speciálních automatů, kteří by naopak z tohoto systému jako jediní profitovali,“ komentuje Březina.
Podle Březiny by pro malé prodejny byl přechod na tento systém skutečně velmi komplikovaný, a to mimo jiné kvůli potřebě dalších skladovacích prostor, růstu byrokracie či komplikovanějšímu udržování hygieny v obchodech, kam by nově začali zákazníci nosit fakticky odpadky.
„Malé prodejny budou muset přechod zvládnout. Je ale naivní očekávat, že zavedení systému nebude mít celkově řadu přímých i nepřímých nákladů, které budou v konečném důsledku dopadat na zákazníky všech druhů prodejen,“ myslí si Březina.
Ministerstvo životního prostředí nicméně připomíná, že z průzkumů mezi obyvateli jednoznačně vyplývá, že občané zavedení zálohového systému podporují, stejně jako recyklační firmy. Podle úřadu se tak jedná i o podporu českého recyklačního průmyslu.
„Připomínky obcí jsme ve finální podobě návrhu podstatně reflektovali. Navrhli jsme systém, který přinese benefity jak spotřebitelům, obcím nebo výrobcům, tak i České republice z hlediska plnění stanovených cílů,“ tvrdí Krejčí z ministerstva životního prostředí.
Kolik to bude stát?
Odpovědnost za zavedení a provoz zálohovacího systému by z velké části nesly obchody, které budou muset investovat do pořízení zálohomatů, zajistit skladovací prostory a proškolit personál. Tyto náklady by se pravděpodobně promítly do vyšších cen pro zákazníky.
K tématu zálohování vzniklo několik analýz. Podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), kterou pro svaz vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz CETA, vyjde zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na bezmála 5,2 miliardy korun. Dalších téměř 1,3 miliardy korun ročně bude zapotřebí k zajištění provozu. Celkově by se mělo za rok vysbírat až 2,3 miliardy kusů obalů.
Senior analytik Centra ekonomických a tržních analýz CETA Michael Fanta k analýze řekl, že stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozních nákladů. „Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení poplatku za jednu lahev, který bude kompenzovat vstupní a provozní náklady,“ uvedl Fanta.
Svou analýzu, která se zaměřila na ekonomické dopady zavedení zálohového systému na obce a jejich rozpočty, předložil také Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Obce podle analýzy na zavedení zálohového systému ročně vydělají 120,7 milionu korun. Přijdou sice o tržby za prodej materiálu, ale vyvážit to má příspěvek z nevybraných záloh, navýšený příspěvek od EKO-KOMu a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpadu.
Hodnota materiálu, PET lahví a hliníkových plechovek, které nyní končí bez užitku na skládkách nebo ve spalovnách, je podle analýzy skoro půl miliardy korun. Další půlmiliardu korun uspoří podle analýzy Česko každoročně tím, že nebude muset do rozpočtu Evropské unie odvádět pokutu za nerecyklované plasty.
Obchodníci se neshodnou
Rozpolcené názory na nový systém panují mezi samotnými prodejci. Obchodníci, kteří mají hodně privátních značek a nakoupené recyklační stroje, mohou z novinky spíše profitovat.
Na ty ostatní pak čekají nové náklady za recyklační přístroje, přestavbu prostor či zaškolení personálu. Komplikované to může být pro obchodníky v centrech měst, kteří mají omezený prostor a každý metr je pro ně drahý. Pro ty to bude znamenat, že si z prodejní plochy budou muset ukrojit několik metrů čtverečních na úkor prodejů.
Otevřeně svůj postoj k zálohování redakci sdělily pouze řetězce Lidl a Albert. „Dlouhodobě podporujeme udržitelné přístupy v obalové politice a usilujeme o redukci plastů u obalů výrobků vlastních značek,“ sdělil Forbesu mluvčí Albertu Jiří Mareček.
Podobně reagovala i Eliška Froschová Stehlíková z Lidlu: „Jsme přesvědčeni, že zálohový systém je tou správnou cestou pro efektivní sběr a následné uzavření materiálové smyčky, kdy ze starých lahví budou moci být vyráběny nové, a to několikrát dokola.“
Oba řetězce už systém zálohování testují, stejně jako například Kaufland. To ale neznamená, že k němu nemají vůbec žádné výhrady.
„Jsme rádi, že se zálohování jednorázových obalů dostalo do novely zákona o obalech. Nicméně některá ustanovení vnímáme jako nedostatečná. Konkrétní podněty jsme sesbírali, okomentovali a navrhli upravené znění. Takto jsme je postoupili na SOCR, přes který chceme úpravy v rámci projednávání zákona v Poslanecké sněmovně prosadit,“ upřesňuje Froschová Stehlíková.
Dodává, že Lidlu jde primárně o to, aby finální podoba zálohového systému byla zákaznicky přívětivá, procesně i nákladově efektivní.
„Stejně tak považujeme za naprosto zásadní, aby nové materiálové toky, které se zálohováním jednorázových obalů vzniknou, co nejméně negativně ovlivnily zbožové toky v našich prodejnách a hygienu prodeje,“ uzavírá mluvčí Lidlu.