Notre-Dame, Křetínský a stanné právo. Sedm knih, které vám přiblíží prosincové události
Syrským povstalcům snaha ovládnout stát vyšla, jihokorejskému prezidentovi nikoli. Představujeme sedm knih, které vám pomohou zorientovat se v hlavních událostech měsíce a poznat je i z jiných perspektiv.
Puč nepuč v Jižní Koreji
Začátkem prosince vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jo nečekané stanné právo, což zdůvodnil tím, že část tamních politiků má být „severokorejskými komunistickými silami“. Parlament ho však prohlásil za neplatné a Jun od něj po šesti hodinách ustoupil.
Prezidenta, který byl již před pokusem o puč jedním z nejméně populárních politiků na světě, parlament odvolal a do rozhodnutí o jeho setrvání ve funkci se prozatímním prezidentem stal premiér Han Tok-su.
Kde kvete tráva – Han Kang
Vyhlášení stanného práva kvůli obavám ze Severní Koreje popisuje i kniha Kde kvete tráva. Ta beletristicky líčí události, které se odehrály před více než čtyřiceti lety a které vedly k úmrtí až několika tisíc lidí. Tehdejší prezident se se souhlasem Spojených států rozhodl násilně potlačit studentské protesty za demokracii a na demonstranty poslal tanky.
Autorka na příbězích fiktivních postav líčí hrůzy takzvané události 518, kdy se obyvatelé Kwangdžu rozhodli vzdorovat násilí a marně se snažili zastavit bezpečnostní složky za použití podomácku vyrobených zbraní.
Kniha zvítězila v několika mezinárodních soutěžích a získala také nominaci na cenu Magnesia Litera za nejlepší překlad. Naopak jihokorejská vláda v čele s dcerou prezidenta, který stál za masakrem v roce 1980, ji v době vydání označila za „ideologicky zaujatou“.
Vražda Briana Thompsona
Tři roky byl Brian Thompson generálním ředitelem společnosti UnitedHealthcare, začátkem prosince ho však na newyorské ulici zastřelil Luigi Mangione, 26letý úspěšný student z prominentní rodiny, který zřejmě trpěl chronickou bolestí zad.
Krátce poté začali někteří uživatelé na sociálních sítích vraha oslavovat a podle studie Emerson College čtyřicet procent mladých amerických voličů jeho čin schvaluje.
Svou oběť si zřejmě vybral také proto, že společnost UnitedHealthcare nedávno čelila žalobě za používání umělé inteligence při vyhodnocování pojistných událostí. Podle žaloby přitom společnost věděla, že má tato technologie devadesátiprocentní chybovost.
The Price We Pay: What Broke American Health Care – and How to Fix It – Marty Makary
Knih zabývajících se problémy amerického zdravotnictví jsou desítky, jednu z nejlépe přijatých zdravotníky i čtenáři však napsal chirurg Marty Makary. Vypráví v ní o svých zkušenostech se systémem překypujícím predátorským účtováním, vysokými poplatky a tvrdým rozhodováním pojišťoven o tom, komu penězi pomohou a komu ne.
Kniha se však nezastavuje jen u deprimujících čísel a nabízí způsoby, jak systém změnit. Významná přišla i šéfredaktorovi naší americké verze Stevu Forbesovi, podle kterého by si ji měl přečíst každý Američan i lídr v oblasti podnikání.
Politické problémy v Gruzii a Rumunsku
Každodenní večerní demonstrace propukly v Gruzii, kde demonstranti protestují proti rozhodnutí přerušit přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028. Vláda se je pokusila násilně rozehnat slzným plynem a vodními děly, zatímco protestující zaútočili na policii pyrotechnikou.
V Rumunsku pak došlo k nevídané situaci, když tamní soud zrušil platnost výsledku prvního kola prezidentských voleb. Ty mělo podle zpravodajských služeb ovlivnit Rusko v prospěch jejich výherce, protiunijního a proruského Calina Georgeska.
A Little War That Shook the World: Georgia, Russia, and the Future of the West – Ronald D. Asmus
O válce z roku 2008, kterou si většina Gruzínců stále pamatuje a která upevnila názor mnoha z nich na Rusko, napsal analytik Ronald Asmus. V knize popisuje, že ke konfliktu nedošlo ze dne na den, ale že jej Moskva připravovala několik měsíců, aby zamezila možnému přijetí Gruzie do NATO.
Na jejích stránkách se také věnuje dohadům mezi aliančními lídry v Rumunsku o tom, zda by NATO mělo začít pomáhat a radit Gruzii a Ukrajině, i důvodům, proč Putinovi na Gruzii tolik záleželo a stále záleží.
Znovuotevření Notre-Dame
Pět let poté, co požár zničil střechu a věž katedrály, se Notre-Dame v Paříži opět otevřela návštěvníkům. Na památku, která po rekonstrukci vypadá jako před požárem, se přiletěla podívat i některá z předních světových politických jmen – například budoucí prezident Spojených států Donald Trump, který se před slavnostním otevřením setkal i s prezidenty Francie a Ukrajiny.
Chrám Matky Boží v Paříži – Georges Bess a Victor Hugo
A stejně jako samotná katedrála, i klasické dílo Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži prošlo obměnou. Příběh hrbáče Quasimoda, který se zamiluje do krásné Esmeraldy, převyprávěl výtvarník Georges Bess v komiksové adaptaci. Více než dvě stě černobílých stran zobrazujících krásy středověké Paříže vyšlo v Česku v roce 2024.
Výhra rebelů v syrské občanské válce
Třináct let po zahájení bojů se syrské opozici podařilo během jedenácti dnů porazit vládní síly diktátora Bašára Asada. Ten uprchl do Moskvy a v čele země ho nahradil bývalý člen Al-Káidy Abú Muhammad al-Džawlani, na jehož dopadení vypsaly Spojené státy odměnu deset milionů dolarů.
Ten se však rozhodně neprezentuje jako stereotypní terorista z akčních filmů – od převzetí moci nad Damaškem prohlašuje, že žádný džihád neplánuje, a naopak pohrdá způsobem, jakým Islámský stát zachází se ženami. Povstalecká skupina ve svém prohlášení rovněž uvedla, že rozmanitost je jejich silnou stránkou, na kterou jsou „hrdí“, a hodlají prý menšiny chránit.
Adonis: Selected Poems – Adonis
Proti Asadově diktatuře se však nestavěli jen vojáci – po pokusu o násilné potlačení stále silnějších protestů ho kritizoval i syrský básník Adonis, který byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Zaslal mu otevřený dopis, v němž ho vyzval, aby předal moc lidu a zodpovídal se za své činy.
Autor, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších básníků současného islámského světa, vydal jako svou třetí knihu sbírku básní Adonis: Selected Poems, která vypráví o násilí i o jeho dětství a exilu ze země, v němž žije dodnes.
Křetínského trio obchodů
Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský získal korunu britské pošty Royal Mail, když mu tamní vláda po měsících dohadování schválila její koupi. Ke koupi skomírající pošty ho podle analytiků přiměla i její výdělečná dceřiná společnost, dopravce GLS.
S peněženkou v Británii zůstal a následně si pořídil poloviční podíl v energetické firmě West Burton Energy. A ten samý týden pak oznámil i koupi dvoutřetinového podílu ve Slovenských elektrárnách, největším výrobci elektřiny v zemi. K tomu se dostane ovládnutím společnosti Slovak Power Holding, která podíl drží.
Mister K: Petites et grandes affaires de Daniel Kretinsky – Jérôme Lefilliâtre
Na obchody českého podnikatele ve Francii se v roce 2020 podíval novinář Jérôme Lefilliâtre. V knize se zajímá především o to, proč Křetínského tolik přitahovala francouzská média v čele s večerníkem Le Monde, a snaží se poodhalit více ze soukromí miliardáře, který si jej dobře střeží.
Na základě výpovědí desítek lidí blízkých miliardáři a jeho podnikání tvrdí, že Křetínský není napojen na Rusko, což potvrdilo i vyšetřování ve Velké Británii. Pokud už nějakou cizí zemi miluje, je to podle novináře Francie. S rozhovorů s ním také zjistil, že je naprosto přesvědčen o neexistenci klimatických změn.
Výročí a obavy ze střeleb
V sobotu 21. prosince uplynul rok od střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při které střelec zabil čtrnáct lidí a 25 zranil. Událost si připomněly univerzity po celém Česku a pietní místa vznikla mimo jiné v jihočeské, olomoucké nebo Palackého univerzitách.
Co do počtu obětí jde o sedmou nejhorší masovou vraždu v Evropě. Zároveň uplynulo pět let od méně krvavé, ale neméně tragické střelby v ostravské nemocnici. Útočník tam 10. prosince 2019 zabil osm lidí a další dva zranil.
Bezpečnostní složky se však obávaly, že by se podobnou událost mohl v prosinci pokusit zopakovat i jiný střelec. Masivní zásahy proto vyvolaly nakonec nepotvrzené zprávy o mužích se zbraněmi na plzeňské univerzitě a následně na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Columbine: Nejznámější školní masakr – Dave Cullen
O tom, kolik následovníků může mít masová střelba, hovoří kniha Columbine: Nejznámější školní masakr. Proč měla na další vrahy takový vliv, v ní popisuje reportér Dave Cullen, který byl v roce 1999 jedním z prvních na místě tragédie.
Na téměř šesti stech stranách popisuje samotný útok, ale také životy obou vrahů a následky, které jejich činy zanechaly na přeživších. Obsahuje rovněž informace z rozhovorů s rodiči střelců a skeny deníků, v nichž si vrazi psali o svých přípravách na útok. Kniha získala pět literárních cen a dostala se také do dvaceti seznamů nejlepších knih roku.