Najednou bude ticho. Díky Svobodné Evropě jsme věděli, že je tu autorita, která na nás nezapomíná

Dalo se to čekat? Nedaleko se to čekat? Na začátku devadesátek jsem byl ve skupině novinářů, kteří se v Praze potkali s americkými kongresmany. Zajímali se o to, jaký dopad má vysílání Svobodné Evropy a také Hlasu Ameriky. Říkal jsem jim tenkrát, že vysílání bereme jako jakýsi etalon v době, kdy nezávislá žurnalistika teprve vzniká. A že Svobodnou Evropu vnímám jako cennější přínos než Hlas Ameriky.