Plodná 60. léta v Bílém domě: Puče v Brazílii, Ekvádoru a Bolívii a americká intervence do Dominikánské republiky

Ačkoli

Spojené státy v průběhu vládnutí prezidentů Kennedyho a Johnsonav první řadě zabředávaly čím dál tím hlouběji do vietnamské džungle, najejich designovaném zadním dvorku se v první řadě obávaly další kubánskédiverze a šermovaly hosanou komunismu, jak to Washington činil i na globálníúrovni. Leč pod komunismus se s trochou představivosti se dá zahrnoutledacos. Když v Brazílii v roce 1961 zvítězil v demokratickýchprezidentských volbách syn bohatého ranchera João Goulart, obcházel Washingtonpřízrak revoluční Kuby a pachuť ze zpackané invaze na Castrův ostrov. Goulartobhájil svůj mandát i přes silnou opozici brazilské armády, která jej obvinilaz komunistických sympatií (186).

Prezident Goulart v průběhu svého mandátu rozhněval USA tím, že Brazíliev intencích nezávislého zahraničně-politického kursu posilovala vztahy skomunistickými zeměmi a doma zahájila program progresivních reforem. Goulartovavláda prosadila zákon omezující odliv zisků zahraničních společností a pokusilase přesvědčit Kongres, aby schválil program přerozdělování půdy. V předvečersvého odstranění přišel Goulart s balíčkem reforem ve prospěch brazilské dělnickétříduý. Ačkoli Goulartův kabinet nepředstavoval komunistické nebezpečí, počínalsi poměrně statečně, uvědomíme-li si paniku ve Washingtonu vzpamatovávajícího sez kubánské vzpoury proti zavedeným pořádkům v jeho doméně.