Nejen nedostupné paměti. Co všechno nám letos může zdražit umělá inteligence?

Z investorského pohledu se dnes trh rozdělil na tři skupiny. Ta, která je ve zjevné menšině, se skládá z beznadějných optimistů, kteří věří, že nic jako AI bublina neexistuje a to, co prožíváme, je proměna srovnatelná s průmyslovou revolucí.

Druhá skupina ve světle nafouknutých valuací navázaného čipového průmyslu a obrovského zadlužení firem, které AI infrastruktury budují, připouští, že tu sice nějaká bublina je, ale že to s ní není zdaleka tak hrozné.

A pak je tu třetí, kam patří například slavní shortselleři minulosti Michael Burry nebo Jim Chanos. Ta upozorňuje na absenci zisků a cirkulární obchody mezi AI firmami a věští bublině brzký kolaps.

Jenže co když je otázka po tom, jestli (ať již domnělá, či skutečná) bublina okolo umělé inteligence praskne, otázkou špatně položenou a trápit by nás mělo něco docela jiného? Správnou otázkou spíš je, co nám hrozí, pokud bublina okolo umělé inteligence nepraskne, nebo alespoň ne hned či v nejbližších letech.

Aby umělá inteligence do pěti let dosáhla pouze desetiprocentní návratnosti současných investic, musela by podle loňské analýzy od americké banky JP Morgan vygenerovat pravidelné roční tržby 650 miliard dolarů.

K tomu se ale zatím neblíží ani zdaleka, jejich reálný odhad je totiž něco málo přes dvacet miliard dolarů. Jen pro zajímavost, internetu trvalo celé dvě dekády, než se jeho roční ekonomický přínos vyšplhal na podobnou částku.

Předpokládejme ale spolu s první skupinou, že se jí to nakonec přece jen podaří. Co to bude znamenat? Pokud se nějakým zázrakem nepovede objevit nečekanou tržní mezeru, která potřebné tržby zajistí, znamená to zaplnit současnou mezeru dalšími obřími výdaji a vybudovat větší průmysl, než byla celá internetová ekonomika před patnácti lety, a to v podstatě instantně.

A tady narážíme na problém fyzických limitů současného světa, ať již výrobních (což se zatím týkalo hlavně čipových továren), nebo materiálových (vzácné nerosty a průmyslové kovy).

AI sektor zatím rozhodně netrpí nedostatkem peněz a momentálně si může dovolit přeplácet nejen spotřebitele, respektive na ně zaměřené produkty, ale i průmyslové hráče včetně tradičně silného automobilového průmyslu. A na trhu to začíná být nepříjemně vidět.

Svědky jsme toho byli již loni, kdy ceny běžných operačních pamětí (DRAM), kdysi jedné z nejlevnějších počítačových komponent, kvůli rostoucí poptávce AI datacenter po výrobních kapacitách pro High Bandwidth Memory (HBM) jen do listopadu vzrostly i o pět set procent a SSD úložišť zhruba o sto procent.

Foto Possessed Photography/Unsplash

Zajímavé na této krizi také je, že nad vysokými cenami grafických čipů (GPU) se již nikdo ani nepozastavuje, prostě jsme je přijali jako nový normál. U pamětí to ale donedávna bylo něco jiného.

Růstový trend cen pamětí se ale nezastavil ani v prosinci, naopak spíše zrychlil. Ceny DRAM do začátku listopadu vzrostly až o 171 procent a ceny NAND čipů pro SSD do poloviny prosince vzrostly o 246 procent.

A naděje na rychlé zlepšení situace tu příliš není. Například podle jihokorejského výrobce čipů SK Hynix bude nedostatek pamětí trvat nejméně do konce roku 2027, a to je ještě optimistický scénář.

Výrobní kapacity jsou zarezervované na několik let dopředu a vybudovat nové je během na dlouhou trať. Čipy navíc tradičně patří k cyklickým byznysům, takže s rozšiřováním výroby jsou firmy zatím spíše opatrné.

Pokud je ale moje teze ze začátku článku pravdivá a AI průmysl se pokusí současnou propast mezi příjmy a výdaji překlenout ne jejich racionalizací, ale naopak dalšími masivními výdaji, může se stát, že na loňský rok „drahých pamětí“ budeme ještě nostalgicky vzpomínat.

A první signály, které tomu nasvědčují, tady už jsou. Nvidia letos na největším mezinárodním veletrhu spotřební elektroniky CES představila rack napěchovaný nejen AI hardwarem, ale hlavně kilometry mědi. Znamená to, že se tento ušlechtilý kov po staletí využívaný v architektuře najednou stane například pro stavebnictví zcela nedostupným?

Paměťová krize, kterou loni pociťovali hlavně hráči videoher, se mezitím přelila i do běžné spotřební elektroniky. Asus začal druhý lednový týden tím, že oznámil skokové zdražení koncové ceny některých svých produktů s odůvodněním, že kvůli explozi poptávky po určitých typech paměťových čipů ze strany datových center prostě nemůže jinak.

Již loni podobný krok stihl udělat například Dell, který oznámil, že zvedne ceny až o třicet procent. Zdražit v prosinci stihlo také čínské Lenovo a další výrobce, Framework, zvýšil ceny svých paměťových modulů v posledních měsících dokonce několikrát, a navíc oznámil, že přestane prodávat samostatné paměťové sady.

Všechno to jsou ale nejspíš jen první vlaštovky, paměti totiž potřebujete všude, od chytrých telefonů přes moderní televizory až po chytré vybavení vaší kuchyně. A obzvláště výrobci zboží postaveného na rychlých obratech již nemají ke zdražení zboží příliš alternativ.

Spotřebitelský trh se navrch zmenšuje, protože stále více výrobců obětuje nevděčný spotřebitelský segment vizi násobně zajímavějších marží při dodávání firmám, které stavějí cloudová datacentra.

V prosinci Forbes uvedl, že Micron, vedle Samsungu a SK Hynix jeden z největších prodejců operačních pamětí vůbec, oznámil, že končí s koncovou značkou Crucial, uvolněné kapacity obsadí právě poptávka po umělé inteligenci.

Paměti ale nezdražují jen koncovým produktům, problémem jsou i pro byznys. Zmiňované korejské firmy Samsung Electronics a SK Hynix podle deníku Korea Economic Daily plánují jen v tomto čtvrtletí zvýšit ceny serverových pamětí až o sedmdesát procent. I tam se přitom ceny zvedaly již loni.

Pak je zde Nvidia, výrobce GPU a nyní již spíš komplexní hardwarové a softwarové AI infrastruktury, která kromě toho, že k tomuto tlaku přímo přispívá svojí vlastní poptávkou, letos plánuje ještě více (až o čtyřicet procent) zredukovat nabídku svých retailových GPU RTX. Jako důvod uvádí, světe, div se, problémy s dodávkami pamětí.

Jenže problém je možná ještě víc systémový, než se zdá. Jen tento týden několik ekonomů oslovených agenturou Reuters varovalo, že investice do infrastruktury umělé inteligence mohou letos způsobit širší inflaci, protože cenové nárůsty se nakonec projeví v celé ekonomice.

The post Nejen nedostupné paměti. Co všechno nám letos může zdražit umělá inteligence? appeared first on Forbes.