Zlato a stříbro jsou na vrcholu. Dává smysl teď nakupovat drahé kovy?

Cena zlata za posledních dvanáct měsíců vyskočila téměř o sto procent. Stříbro za stejné období dokonce posílilo o stěží uvěřitelných 277 procent. Dává však ještě smysl nastoupit do rozjetého vlaku, nebo už je pozdě?

Současný prudký růst cen zlata a stříbra je důsledkem několika faktorů, které se v poslední době sešly ve stejný čas.

Velké ekonomiky se zadlužují tempem, které působí neudržitelně, a investoři se snaží ochránit hodnotu svých úspor. K tomu se přidalo oslabení amerického dolaru po loňském návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, které zvýšilo nervozitu na trzích. A slabší dolar tradičně nahrává drahým kovům.

Významnou roli hrají také centrální banky, které ve velkém přesouvají zlato do svých trezorů. Dělají to proto, že ani dolar či euro už pro ně nepředstavují bezrizikovou kotvu a samy se potřebují jistit.

To, že centrální banky, včetně tuzemské ČNB, hromadí fyzické zlato, je jasný vzkaz, že problém fiat měn a dluhů berou vážně i instituce, které celý měnový systém drží pohromadě.

Zatímco zlato funguje jako pojistka proti inflaci a geopolitickým otřesům, stříbro k tomu přidává rostoucí poptávku ze strany průmyslu – zejména energetiky, elektroniky a výroby technologií, kde je nenahraditelnou surovinou.

Změna je v tom, že dnes se k potřebám v průmyslu ve velkém přidávají také investoři, kteří šponují cenu stále výše.

Nelze rovněž opomenout fyzický trh se stříbrem, kde se tohoto kovu reálně nedostává. Čína zpřísnila jeho vývoz a větší část produkce směřuje na domácí trh, což dál ztenčuje nabídku pro zbytek světa. Fyzické stříbro je obtížné sehnat a nedostatek kovu je jedním z hlavních důvodů bezprecedentního cenového skoku.

Ekonomické a geopolitické důvody jsou natolik alarmující, že na trhu se vzácnými kovy nyní v podstatě chybějí prodávající.

Investoři přestali věřit tradičním aktivům

Podle Pavla Ryby ze společnosti Golden Gate CZ lze současný vývoj hodnoty zlata číst jako signál, že svět přestává věřit udržitelnosti dnešního měnového systému v horizontu dalších dekád.

„Proto mě zdražování drahých kovů velmi děsí a přál bych si, aby se trh v nejbližší době dostal na vrchol a následně přišla korekce klidně o třicet až padesát procent. Rád bych viděl, že investoři mohou znovu hledat bezpečí i jinde než jen v drahých kovech,“ uvedl Ryba pro Investiční web.

Podle něj platí, že v momentě, kdy se takto „utrhnou“ drahé kovy, je to projevem toho, že investoři přestali věřit tradičním aktivům, jako je dolar nebo státní dluhopisy.

Korekci vyhlíží i ekonom Lukáš Kovanda z Trinity Bank, podle něhož se nákup zlata a stříbra stává den ode dne riskantnějším. „S každým dalším prolomením historického rekordu hrozí o to citelnější propad, až davová mánie opadne. A nyní skutečně o davovou mánii jde.“

Kovanda dále upozorňuje, že takto strmý růst nemůže být dlouhodobě udržitelný a cena se dříve či později vrátí k trendu, byť ten může zůstat rostoucí.

„Bolestivější korekce bude u stříbra, které nyní roste ještě závratněji než zlato, a navíc nepředstavuje rezervní aktivum centrálních bank, takže jeho propad nebude jejich poptávka tlumit,“ dodává ekonom.

S tím souhlasí i bývalý stratég J.P. Morgan Marko Kolanović. Ten upozorňuje, že v případě obratu trhu může cena stříbra spadnout klidně o polovinu.

Podle Kolanoviće je současný růst z velké části tažen spekulacemi a při jejich ústupu by propad mohl být velmi prudký. Potvrzuje tak tezi, že právě stříbro je v tuto chvíli zranitelnější než zlato.

Hrozí zlatá bublina?

Nafoukla se tedy na trhu s drahými kovy obří bublina? Pavel Ryba rozlišuje mezi fyzickým trhem a investičními nástroji od něj odvozenými a upozorňuje, že „spekulativní kapitál se pochopitelně objevuje, ale je rozdíl, zda jde o fyzické zlato, nebo o instrumenty typu ETF, které si drobní investoři snadno naklikají v aplikacích“.

Na trhu s fyzickým zlatem jsou podle něj spekulace omezené, protože investoři ho kupují hlavně jako pojistku proti krizovým scénářům a aktivum, na které se mohou spolehnout.

„Je to něco, co si můžete strčit do batohu a odjet na druhý konec planety, není to nikde evidované,“ říká a dodává, že právě do burzovně obchodovaných instrumentů dnes míří většina spekulativních peněz.

Současný vývoj na trhu s drahými kovy se často připodobňuje k sedmdesátým letům minulého století, kdy Spojené státy masivně navyšovaly dluhy kvůli konfliktu ve Vietnamu a studené válce. Tehdy skončila vazba dolaru na zlato a ceny zlata i stříbra prudce vystřelily.

Ryba připomíná, že dnešní situace je v mnoha ohledech ještě horší, protože státy jsou zadlužené výrazně víc, svět je geopoliticky nestabilnější a do hry vstupuje i nepříznivý demografický vývoj.

„Tehdy stačilo zvednout úrokové sazby na dvacet procent, aby dolar posílil a cena zlata spadla. Dnes to možné není, protože by to americká ekonomika kvůli vysokým dluhům nepřežila,“ domnívá se expert.

Koupit, či nikoli?

Otázka nemá jednoduchou odpověď. Krátkodobě mohou být ceny drahých kovů velmi rozkolísané a zejména u stříbra hrozí, že po prudkém růstu může přijít stejně rychlý pád.

Z pohledu delšího horizontu ale vzácné kovy nadále dávají smysl jako pojistka proti inflaci, dluhům a geopolitickým otřesům. To jsou bohužel trvalé problémy současného světa, které patrně nezmizejí mávnutím kouzelného proutku. Proto by mělo mít především zlato v portfoliu stále své místo jisté.

Většina expertů se nicméně shoduje, že do trhu je vhodnější vstupovat postupně a s vědomím rizika volatility, nikoli formou jednorázové sázky all-in při současných cenách.

The post Zlato a stříbro jsou na vrcholu. Dává smysl teď nakupovat drahé kovy? appeared first on Forbes.