Dohoda skončila, USA modernizují a Čína zbrojí. Je tu nová éra jaderného nebezpečí
Když došlo na jaderné zbraně, dokázaly si USA a Sovětský svaz k sobě najít cestu i během nejtužších fází studené války. Oběma stranám bylo totiž jasné, že pokud se závody v nukleárním zbrojení vymknou kontrole, může to mít fatální dopady pro všechny.
Proto prakticky od roku 1972 platila mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi nějaká forma mezinárodní smlouvy s konkrétními mantinely. Až dodneška.
Platnost Nové dohody START, která ve dvou největších nukleárních arzenálech mimo jiné určovala maximální počet raket připravených k užití, ve čtvrtek vypršela. Což znamená, že poprvé za posledních 54 let Washington a Moskva fungují bez jakéhokoli právně závazného omezení jaderných zbraní.
Ačkoli současné USA i Rusko drží zlomek své nukleární výzbroje z 80. let, stále jsou zdaleka největšími jadernými mocnostmi – disponují více než 86 procenty všech jaderných hlavic na planetě.
Vedle toho Čína v posledních letech intenzivně buduje vlastní zásoby tempem sto nových hlavic ročně, jak vyplývá z dat think-tanku Federation of American Scientists. Také Pentagon odhaduje, že do roku 2030 bude mít Čína k dispozici více než tisícovku hlavic.
Absence mantinelů pro vyzbrojování může podle některých expertů vést k tomu, že se bude opakovat studenoválečný scénář. Podle Daryla Kimballa, šéfa washingtonské Asociace pro kontrolu zbrojení, je v současných Spojených státech celá řada zastánců mohutnějšího jaderného vyzbrojování. „S cílem čelit strategickému navyšování čínských sil,“ uvedl Kimball.
„Opravdu věřím, že jsme nyní na prahu nového závodu ve zbrojení,“ řekl tento týden také James Acton, jedna z hlav programu jaderné politiky v Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír. „Nemyslím si, že se dožiju nové smlouvy s limity,“ dodal.
Na dohodu to nevypadá
Na vyjednávání o náhradníkovi smlouvy Nový START to skutečně nevypadá. Rusko je připravené na novou realitu světa bez limitů pro jaderné zbraně, vzkázal v úterý náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Loni v září Vladimir Putin navrhoval Donaldu Trumpovi „gentlemanskou dohodu“, že obě země se dobrovolně zavážou dodržovat limity ze smlouvy Nový START ještě jeden rok po vypršení platnosti. Oficiální odpověď Moskva z Washingtonu nedostala.
Americký prezident to ještě začátkem října označil za dobrý nápad. Nicméně v lednovém velkém rozhovoru pro list The New York Times už na dotaz o končící smlouvě reagoval slovy „když vyprší, tak vyprší“.
„Je to jeden ze střípků širší mozaiky rozpadu architektury kontroly jaderného zbrojení. I dosud smlouva fungovala ve velmi omezeném režimu bez vzájemných inspekcí a s formálně pozastavenou účastí Ruské federace od února 2023,“ říká šéf výzkumného centra Peace Research Center Prague Michal Smetana.
„Nicméně obě strany deklarovaly, že i v tomto režimu budou dodržovat stanovené kvantitativní limity. Konec dohody Nový START může výrazně negativně ovlivnit předvídatelnost a strategickou stabilitu v této oblasti,“ dodává.
Dneškem končí více než půlstoletí americko-ruských snah o formální ukočírování arzenálů, které představují existenciální riziko pro celé lidstvo. Tohle úsilí začalo už jednáním Richarda Nixona s Leonidem Brežněvem v roce 1972 a o více než dekádu později pokračovalo rozhovory Ronalda Reagana s Michailem Gorbačovem na břehu Ženevského jezera v roce 1985.
Série navazujících mezinárodních dohod pokračovala mezi dvojicí jaderných mocností i po rozpadu Sovětského svazu. Smlouva START I, na niž navázal START II, zavedla první významná omezení strategických jaderných zbraní USA a Ruska. Novinkou byl také inspekční režim – velmoci si nově mohly velikost svých arzenálů navzájem pravidelně ověřovat.
Po krátkém smluvním vakuu následovala smlouva Nový START, kterou v roce 2010 podepsali na summitu v Praze prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Nový START platil od roku 2011 deset let a v roce 2021 byl prodloužen o dalších pět.
V posledních letech však Rusko svůj celkový jaderný arzenál navyšuje, zatímco USA některé své staré rakety modernizují. Donald Trump navíc před pár měsíci pohrozil ukončením amerického moratoria na testy jaderných zbraní, které trvá už přes tři dekády. Poslední test nukleární zbraně Spojené státy provedly v září 1992.
Daryl Kimball má za to, že konec dohody mezi USA a Ruskem může ohrozit i širší Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), platící od roku 1970, která omezuje počet hlavic v ostatních zemích. „Je to přímé porušení právních závazků Spojených států z NPT,“ uvedl.
V rámci NPT totiž státy bez jaderných zbraní přislíbily, že o ně nebudou usilovat. Ovšem za předpokladu, že jaderné mocnosti budou v dobré víře dělat kroky směrem k odzbrojení. Úderem čtvrteční půlnoci je však k tomu vůbec nic nenutí.
The post Dohoda skončila, USA modernizují a Čína zbrojí. Je tu nová éra jaderného nebezpečí appeared first on Forbes.