Technologičtí giganti už tolik netáhnou. Na americké burze se probouzejí menší firmy

Investoři si v posledních letech tak nějak zvykli, že se americký akciový trh scvrkl na několik málo jmen. Sledovali hlavně výsledky velkých technologických firem, zatímco většina ostatních společností zůstávala často mimo pozornost. Zdá se, že se letos situace může začít obracet.

U amerických firem s nižší tržní kapitalizací se něco děje. Index Russell 2000, který sleduje americké takzvané small caps, poslední dobou překonává širší trh reprezentovaný indexem S&P 500.

Za posledních šest měsíců přidal benchmark menších společností téměř patnáct procent, zatímco jeho „konkurent“ pokrývající 500 největších veřejně obchodovaných amerických firem si připsal něco přes šest procent.

V jednotlivých titulech indexu Russell 2000 bývají vidět často výrazné cenové pohyby. Například biotechnologické firmy jako Palvella Therapeutics či Zenas BioPharma během minulého roku přidaly stovky procent, podobným tempem rostla cena akcií technologické společnosti Planet Labs. Ale pozor, hodnoty firem skáčou oběma směry. Riziko je tady podstatně větší než u gigantů z S&P 500.

Stratégové Bank of America vedení Michaelem Hartnettem nicméně považují akcie malých a středně velkých firem za nejzajímavější část trhu v období před americkými kongresovými volbami. Podle nich totiž politika zaměřená na snižování životních nákladů (ceny energií, úvěrů či bydlení) podporuje domácí ekonomiku, a tím i tyto firmy orientované na amerického spotřebitele.

Analytici současně upozorňují, že technologičtí giganti ztrácejí část své přitažlivosti: obří investice do infrastruktury pro umělou inteligenci pohlcují většinu jejich volného cash flow a omezují prostor pro zpětné odkupy akcií. Trh se tak podle nich přesouvá od „Wall Street“ (světa velkých burzovních titulů a finančních očekávání) k „Main Street“, tedy k reálné ekonomice, kde mohou dřív a viditelněji profitovat menší a střední firmy.

Segment citlivý na sazby

Analytik Jiří Tyleček z XTB ale před tak černobílou interpretací vývoje varuje. „Aktuální nadvýkonnost amerických small caps bych zatím četl spíš jako cyklickou rotaci navázanou na očekávání uvolnění měnové politiky. Částečně také jako ozdravnou korekci v částech technologií, které byly drahé, než jako konec dominance velkých technologických firem,“ říká.

Strukturální změnu by podle něj ukázala až situace, kdy by růst táhlo širší spektrum odvětví a zároveň by se zlepšily zisky menších firem.

Proč se menší společnosti hýbou mezi prvními, vysvětluje Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading: „Small caps jsou extrémně citlivé na cenu peněz. Mají slabší rozvahy, vyšší podíl dluhu s proměnlivou sazbou a dražší financování. Jakmile trh začne sázet na pokles úrokových sazeb, okamžitě se to promítá do jejich valuací. Letos investoři pracují se scénářem dvou snížení sazeb Fedu, a to je prostředí, které malým firmám obvykle svědčí.“

Podle Lajska se zároveň zlepšuje i nálada a rizikový apetit investorů. Americká ekonomika jim k tomu dává argumenty – například růst HDP letos s velkou pravděpodobností překoná původní očekávání.

Otazníky nad technologiemi

Rotace kapitálu souvisí i s tím, že investoři začínají řešit, jak rychle se obrovské investice do umělé inteligence projeví ve finančních výsledcích velkých firem. Dlouhodobá výkonnost jednotlivých částí trhu se totiž výrazně rozevřela.

„Nasdaq 100 za posledních pět let přidal zhruba 82 procent, S&P 500 kolem 76 procent, zatímco Russell 2000 jen asi 17 procent. Ten rozdíl je natolik výrazný, že small caps začínají působit jako podhodnocená část trhu. Investoři zároveň čím dál hlasitěji zpochybňují, zda současné valuace velkých technologických firem plně reflektují rizika. Obří kapitálové výdaje do AI infrastruktury zatím nemají jasně prokázanou návratnost,“ upozorňuje Lajsek.

Index, nebo výběr akcií?

Jak tento segment uchopit? Nejjednodušší cestou je nákup celého indexu, který obsahuje tisíce společností s velmi rozdílnou kvalitou.

„Samotný Russell 2000 je nejjednodušší cesta, ale investor by se musel smířit s tím, že kupuje částečně i ‚odpad‘ v podobě slabších firem, které mají nižší zisky a vyšší dluh. Proto dnes často dává větší smysl buď vybrat kvalitnější fond, nebo ETF se zaměřením na ‚quality‘ small caps – případně jít selektivně po jednotlivých titulech, pokud na to má investor čas a know-how. Každopádně bych šel tvrdě po finančních výsledcích,“ vysvětluje Tyleček.

Lajsek je opatrnější vůči výběru jednotlivých akcií. „Small caps jsou extrémně rizikové a výběr jednotlivých firem v tomto segmentu se nemusí vyplatit. Mnoho jich nemá silné analytické pokrytí, jejich byznys model je zranitelnější a závislost na managementu je výrazně vyšší než u velkých korporací. Propady cenných papírů o 40 nebo 50 procent nejsou v tomto segmentu výjimkou,“ varuje.

Největší příležitosti vidí analytici v sektorech navázaných na americkou ekonomiku – Tyleček v oborech závislých na spotřebě domácností, Lajsek například v regionálních bankách, infrastruktuře, obraně a službách pro spotřebitele.

Potvrzení trvalejší změny tak nepřinese samotná výkonnost indexu, ale až hospodářské výsledky. Pokud by se růst začal opírat o širší spektrum odvětví a zlepšující se fundamenty, mohlo by jít o novou býčí fázi trhu v tomto segmentu. I tak small caps zůstávají především spekulativní sázkou na vývoj sazeb a domácí ekonomiky, čemuž by měla odpovídat i případná váha v portfoliu.

The post Technologičtí giganti už tolik netáhnou. Na americké burze se probouzejí menší firmy appeared first on Forbes.