Týden v Trumpově Americe: Celní (ne)jistota i Wall Street v resortu Mar-a-Lago
Nejvyšší americký soud sice označil cla uvalená Donaldem Trumpem za nezákonná, sám prezident však obratem uvalil cla nová na základě jiného, alternativního zákona. Těch má podle jeho slov Bílý dům v rukávu spoustu a změna v celní politice Spojených států se tak nejspíš v dohledné době konat nebude. Co dalšího přinesl uplynulý týden v Trumpově Americe?
Celní tahanice. Donald Trump podepsal dokumenty o uvalení nového desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Clo vstoupí v platnost v úterý a mělo by platit 150 dní. Nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters.
Trump rozhodnutí zavést nové clo ohlásil v pátek krátce poté, co americký nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze.
Nové desetiprocentní clo zavedl Trump na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu umožňuje uvalit cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.
„Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější,“ dodal. Americký prezident zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
Další jaderná mocnost na obzoru? Saúdská Arábie by mohla na základě navrhované dohody se Spojenými státy o civilním využití jaderné energie získat přístup také k obohacování uranu na svém území. S odvoláním na dokumenty Kongresu i vyjádření skupiny pro kontrolu zbraní to napsala agentura AP, podle níž taková možnost vyvolává obavy ze šíření jaderných zbraní v době pokračující roztržky v tomto ohledu mezi Íránem a Spojenými státy.
Donald Trump i Joe Biden se snažili uzavřít s královstvím dohodu o sdílení amerických jaderných technologií. Experti, kteří se zabývají nešířením jaderných zbraní, ovšem varují, že přítomnost centrifug může Saúdské Arábii otevřít dveře ke zbrojnímu programu.
Smetánka u prezidenta. Vrcholní představitelé bank na Wall Street a činitelé americké vlády ve středu jednali v resortu Mar-a-Lago na konferenci pořádané kryptoměnovou platformou World Liberty Financial, v níž má podíl rodina prezidenta Donalda Trumpa.
Akce ukázala, jak digitální aktiva za Trumpova druhého funkčního období získávají politickou váhu i obchodní hodnotu pro jeho rodinu, uvedla agentura Bloomberg.
„Jsem tady, protože mi zavolal Alex Witkoff,“ řekl generální ředitel banky Goldman Sachs David Solomon a dlouholetý skeptik vůči kryptoměnám.
Witkoff je synem Steva Witkoffa, který je zvláštním zmocněncem americké vlády pro Blízký východ a zvláštním zmocněncem pro mírové mise. Účastní se například jednání o ukončení války na Ukrajině nebo o konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. „Když mi významní klienti firmy zavolají a požádají mě, abych něco udělal, zařídím to ve svém programu,“ dodal Solomon.
Neregulovaný obsah pro všechny. Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje.
Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.
Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení Reuters sdělilo, že nemá plány na obcházení cenzury, které by se týkaly výhradně Evropy. „Pro ministerstvo zahraničí je však digitální svoboda prioritou, a to zahrnuje šíření privátních a cenzuru obcházejících technologií, jako jsou sítě VPN,“ uvedlo.
Trumpova administrativa označuje svobodu projevu za jednu z priorit své zahraniční politiky, a to i směrem k Evropě či Brazílii. Zaměřuje se přitom zejména na to, co označuje za potlačování konzervativních hlasů.
Evropský přístup ke svobodě projevu se liší od toho amerického, kde ústava chrání prakticky veškeré projevy. Omezení v Evropské unii vycházejí ze snahy zabránit opětovnému šíření extremistické propagandy. Američtí představitelé evropské postupy kritizují a tvrdí, že umlčují pravicové politiky.
Akt o digitálních službách Evropské unie či britský zákon o online bezpečnosti označila americká vláda za prostředky omezující svobodný projev.
Japonské investice. Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů ve Spojených státech v hodnotě třicet šest miliard dolarů, asi 738 miliard korun. V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, dodal.
Projekty zahrnují zařízení na vývoz ropy v Texasu, závod na průmyslové diamanty v Georgii a elektrárnu na zemní plyn v Ohiu. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že elektrárna v Portsmouthu v Ohiu, jejíž hodnota se odhaduje na třiatřicet miliard dolarů, bude s kapacitou 9,2 gigawattu největším zařízením na výrobu elektřiny ze zemního plynu v historii.
Zelená žaloba. Skupina amerických zdravotnických a ekologických organizací zažalovala administrativu prezidenta Trumpa. Vadí jim, že minulý týden odstoupila od vědeckého stanoviska, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy.
Žaloba podaná u odvolacího soudu pro federální distrikt hlavního města Washingtonu napadá rovněž minulý týden oznámené zrušení emisních limitů pro osobní automobily a nákladní vozidla. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vládní deklaraci z roku 2009 známou jako „stanovisko o ohrožení“, podle kterého oxid uhličitý, metan a další skleníkové plyny ohrožují zdraví a blaho veřejnosti.
Deklarace vydaná za administrativy tehdejšího prezidenta Baracka Obamy se stala právním základem snah federální vlády o omezení emisí, zejména pokud jde o motorová vozidla.
Konec novináře. Americký novinář Anderson Cooper po téměř dvaceti letech opouští zpravodajský pořad 60 Minutes stanice CBS News, píší agentury AP a Reuters. Jedná se o nejnovější v řadě změn a kontroverzí, které stanici provázejí od chvíle, kdy se loni na podzim její šéfredaktorkou stala konzervativní komentátorka Bari Weiss.
Osmapadesátiletý Cooper v pondělním prohlášení uvedl, že CBS News opouští, aby mohl trávit více času s rodinou. Bude však pokračovat v práci pro stanici CNN, kde každý všední den moderuje vlastní zpravodajský pořad.
Populární pořad 60 Minutes je založený na investigativní žurnalistice. Cooper se stal jedním z jeho zpravodajů v roce 2006 na základě dohody mezi CBS News, kterou vlastní společnost Paramount Skydance, a CNN, kterou vlastní Warner Bros. Discovery.
Odchod Coopera z jednoho z nejprestižnějších amerických zpravodajských pořadů podle AP vyvolává otázku, zda to má něco společného s novým vedením.
The post Týden v Trumpově Americe: Celní (ne)jistota i Wall Street v resortu Mar-a-Lago appeared first on Forbes.