Soud mu nevěřil, lidé ano: Před smrtí popsal, jak střílel na exekutory
Nejprve krajský a poté i vrchní soud poslal Janotu za střelbu na exekutory na 12 let za mříže. Jen několik dní předtím, než měl do věznice nastoupit, ale muž skočil z balkonu v sedmém patře. Ještě předtím na svém blogu přidal poslední příspěvek. V době psaní článku si ho přečetlo více než 80 tisíc lidí.
Janota popsal, co se v osudný den, kdy vystřelil na exekutory, stalo. 12. ledna 2016 doma spal po náročné noční směně. "Probudil mne zvláštní zvuk. Přinutilo mne to vstát. V polospánku jsem zajistil západku dveří od pokoje. A vtom jsem uslyšel kroky a hlasy nejméně dvou osob," uvedl.
Údajně byl kvůli nevyspání unaven a navíc vyděšen k smrti, proto sáhl po své legálně držené zbrani. "Cizí osoby se pohybovaly v mém bytě a pokoušely se násilím dostat ke mně do pokoje," popsal Janota na blogu.
Nejdříve stačilo natáhnout závěr a zamířit na dveře, aby exekutoři utekli. Jeden z nich se ale do Janotova bytu vrátil. "Slyšel jsem zvláštní kovové zvuky, které zněly jako nabíjení dlouhé zbraně. To už jsem měl opravdu panický strach o svůj život. Z mého úhlu pohledu to vypadalo, jako by se chtěl vrátit do mého bytu a opakovat útok na mou osobu," dodal muž.
Janota se proto rozhodl pro varovný výstřel. Vůbec prý nemířil na dveře, ale k zemi. Náhle si to však rozmyslel a chtěl vystřelit do stropu. A pak zasáhla náhoda - zbraň má totiž dvoučinnou spoušť. "Musí se nejdříve stlačit a až při jejím uvolnění dojde k výstřelu. V průběhu pohybu zbraně směrem ze zdola nahoru došlo k uvolnění spoušť a tedy k výstřelu," vysvětlil.
Střela prošla dveřmi pokoje, nikoho ale nezranila. Janota odemknul západku a otevřel do předsíně. "Pootevřenými dveřmi jsem uviděl stát v mezipatře cizí osobu. Namířil jsem na ni zbraň a dotyčný se dal na útěk po schodišti dolů," doplnil.
Z vchodových dveří pak sundal papír, který byl oznámením o exekuci. Janota byl ale údajně tak unavený, že začal znovu usínat. Pak ho probral vrtulník, který přistával mezi domy, z něj vybíhali ozbrojenci. Vydal se na balkon, kde po něm policejní vyjednavač chtěl zbraň, kterou Janota odevzdal.
"Potom jsme se dohodli, že na mne počká přede dveřmi mého bytu. Cestou jsem jako zákonů dbalý občan vzal svůj občanský průkaz," dodal Janota. Když se dostal z bytu, policisté ho odvezli na policejní stanici. Absolvoval výslech, různé testy i krevní odběr, poté mu prohledali byt a zajistili stopy.
Po noci strávené ve vazební věznici Janotu pustili. Na soud pak čekal na svobodě, čemuž se autor textu diví. "Asi po týdnu jsem se od kolegy dozvěděl, že mne státní zástupce obvinil z vraždy ve stadiu pokusu. To je úmyslný a plánovaný trestný čin. Takže jako potencionální vrah jsem prakticky celý rok pokračoval ve svém životě," vypočítává Janota.
Svou verzi příběhu vypověděl obviněný i u soudu, soudce se s ní ale neztotožnil a poslal ho do vězení na 12 let. "Ani odvolání k vrchnímu soudu v Olomouci nepomohlo. Jsem prostě hrozba, kterou je třeba zavřít, až zčerná. Přitom se nikomu nic nestalo a úmyslně jsem nikoho neohrozil," dodal Janota.
V závěru si Janota stěžuje na špatnou úroveň českých soudů. "Až vám v nemocnici řeknou, že na operaci vašeho dítěte není dost peněz, zamyslete se, proč má tato země více policistů, soudců, příslušníků vězeňské služby a hlavně vězňů v přepočtu na sto tisíc obyvatel, než neskonale bohatší země západní či severní Evropy," píše.
Nakonec Janota uvádí, že přišel na jediný způsob, jak se vyhnout nástupu do vězení. Sebevraždu spáchal ve středu odpoledne, před očima mnoha svědků skočil ze sedmého patra panelového domu v Napajedlech.