Stalo se před 10 lety (FF č.4): Boby Brno - SFC Opava (21.2.1999)
Z POHLEDU OPAVÁKŮ:
Již v pátek přijíždí první část našich bratrů z Wroclawi a spolu s nimi vyrážíme na naši soukromou akci. Chlastá se, fandí atd. Skvělá pařba až do neděle.
Probouzíme se do dne "O". Vypravujeme se na nádraží, kde se nás shromáždilo asi 60. V Ostravě čekáme asi hodinu a po klasické cestě vlakem dorážíme do Brna.
Volíme cestu pěšky, abychom mohli atakovat možné skupinky Brňáků. Zpočátku nemůžeme na nikoho narazit, a tak alespoň napadáme šaliny, ve kterých jsou zahlédnuti domácí fans. Získáváme i nějaký ten suvenýrek, ale není jich moc. K prvnímu našemu náběhu dojde asi v půli cesty. Skupinka bobíků však záhadně zmizí v činžovním domě. Celou cestu jsme doprovázeni celkem početnou skupinou policistů (družba s bobíky), kteří nás neustále popichují k cestě vpřed. K dalšímu střetu dojde před nějakou hospodou, ze které vychází domácí fans a začínají házet popelníky a sklenice. Po našem náběhu se stahují a nebýt policie, která nás začne řezat, nevím, jak by ti v hospodě dopadli. A opět se potvrdila již zmiňovaná družba.
Během cesty narážíme ještě na dvě skupiny, přičemž ta poslední z nich je nejpočetnější. Zmohli se však jen na ubohé pokřikování přes kordon policistů. My jsme se snažili naběhnout, ale přes ty fízly to nešlo. Začala opět menší potyčka s policií a Brňáci ji podpořili svým pokřikováním „bijte je, bijte je". Na stadioně nás z bezpečnostních důvodů nenechávají stát v řadách na lístky a jsme odvedeni přímo pod sektor. Tam nás však nechtějí pustit, protože prý nemáme vstupenky! Nakonec nás po jednom pomalu vpouštějí. Já se dostávám do sektoru mezi prvními, a tak mám možnost shlédnout to, co neviděla většina našich nejaktivnějších. Již delší dobu jsem viděl procházející se dva mladíky, kteří sice neměli pořadatelské vesty, ale chovali se přesně jako oni (kontrolovali reklamy atd.). Navíc nikdo jiný se nemůže dostat na hrací plochu. Najednou se ti dva přiblížili k našemu sektoru, strhli nám vlajku a sprintovali k domácímu kotli. Tam ji odevzdali a později spálili. To byla teda frajeřina. Na to nemá nikdo v celé republice. Takovou věc mohou provést jen největší sračky. Kdyby nám tu vlajku vzali při nějaké bitce tak neřeknu ani slovo, ale tohle je ubohost nejvyššího stupně.